Tento víkend byl z důvodu svátku prodloužený, navíc hlásili skvělé počasí takže bylo v plánu si to pořádně užít na kole. Již v pátek babi s dědou odvážejí vesměs mé věci směr chalupa Skřípov. V sobotu po snídani za nimi vyrážím s rodiči na kolech. Já samozřejmě vše pozoruji ze své autosedačky umístěné ve vozíku. Jedeme přes Plesnou, Háj, Hrabyni až do údolí Ohroziny, kde děláme přestávku, abych poobědval. Pak prudkým stoupákem do Podvihova, dolů na Raduň a údolím Raduňky do Jakubčovic a Skřípova. Na začátku Skřípova dostává taťka defekt, když musí vletět přímo do díry proto, aby se díře vyhnul můj vozík.Oběd si dávají rodiče a vyrážíme i s babi a dědou do nedalekého pivovárku Slezan. S taťkou a dědou jedu vepředu, když najednou s příkopy vyskočí kozel. Do pivovaru je to asi ještě 0,5km a celou tu dobu jde kozlík s námi. Při příjezdu vzbuzuje naše rodina patřičnou pozornost, za kolem kojenec ve vozíku a vedle kola kozel. Dospěláci popíjejí pivo, kozel se motá okolo a nezapomene taky nahlédnout do budovy pivovárku. Pak nějací cyklisté odjíždějí, přebírají naši štafetu a kozel jde s nimi. Druhý den vyrážím jen s rodiči směr Vítkov. U jezírka Balaton nedaleko Vítkova děláme siestu. Pak pokračujeme do Těchanovic, kde to točíme a vracíme se zpět. U rybníku nad Větřkovicemi děláme druhou siestu a dáváme si i půlhoďku spánku. Po zpáteční cestě opět navštěvujeme pivovar, kde už nám drží místo babi s dědou. Cestou z pivovaru si ve sjezdu před Skřípovem vytvářím rychlostní rekord 65,6 km/h. Nebojte sjezd byl bezpečný, prudký sešup po asfaltce bez děr a hned výjezd do protisvahu. V neděli po obědě se vracíme na kolech domů se zastávkou na zmrzlinu v Hrabyni a Bernarda v dobroslavickém parku.
