úterý 28. července 2009

Vikiho občasník - výlet na Ondřejník

Na tento výlet se vydávám pouze s mamkou, protože taťka mi ve všední dny musí chodit vydělávat na Nutrilon. Po cestě ještě přibíráme tetu Oli s mým mladším (o 1den) kámošem Honzíkem. Mamka zjišťuje, že doma zapomněla termosku s vodou pro přípravu mého oběda a tak se ještě musíme vracet. Ať je to jednoduchší tak autem vystoupáme až k tur. chatě Solárka. Při vystupování z auta si dávám s Honzíkem znamení ... říkám "aój" on odpovídá vypláznutím jazyka. Tímto jsme domluveni, že dnes budeme jíst ve stejnou dobu, což udělá mamkám velkou radost. Po jídle si dáváme kolečko kolem Ondřejníku, pak další jídlo, mamky jídlo a unavení a spokojení jedeme domů.

neděle 26. července 2009

Vikiho občasník - mé první slovo

O víkendu jsem s našima opět na závodech a pak jedeme na Skřípovskou chaloupku. Děda a babi mě pár dní neviděli a po obvyklých "Viktólku no ty ši vylost" apod. se nade mnou sklánějí opakují "Viktólku ahój" a to pořád dokola. Nevím co mě to napadne, ale najednou jim řeknu "ahój", no moc mi to ještě nejde takže je to spíše takové "aój". A to jsem neměl dělat. Začíná mela. Babi křičí "slyšeli jste to slyšeli jste to" a za chvíli jsou nade mnou čtyři hlavy a každá říká "Viktólku ahój" čemuž se musím smát, což už umím a tak to jde vidět. Všechny ty hlavy říkají "jé on se směje" a mají děsnou radost. To "ahój" zopakuji ještě 3x a radost hlav nezná mezí. Ale mě to už neba a tak hodím odbrácený rohlík, začnu třepat spodním rtem a řvát. Obecenstvo se rozchází a já končím v náručí maminky.

pátek 24. července 2009

Vikiho občasník - zbavuji se širokého balení

Co to vlasně je to "široké balení"? No to spočívá v tom, že kromě pleny mi na oblečení dávají takové kalhotky s další poskládanou plenou a dává se to prý proto, abych měl nožky od sebe a aby rostly správným směrem nebo tak něco. Prý mám být rád, že nemusím nosit řemínky. Teď už rád jsem, protože dnes jsem byl s mamkou u ortopeda a ten říkal, že už je to skoro dobrý, že mi to má mamka dávat jen na noc. Předtím se mi v tom v těch vedrech pařila dupka, horší však bylo, že jsem vypadal jako tlustý brouk pytlík a jelikož mám hodně kámošů, tak bych byl nerad, kdybych hned ze startu získal přezdívku tlustoprd, sádelník apod.

sobota 11. července 2009

Grafiman Litovel

Šela: Že triatlon získává na oblibě a ten poctivý-bezhákový ;-) zvláště přesvědčil už Czechman v Mělicích, kde startovalo přes 200 závodníků. Daleko do 200 nechybělo ani v Litovli. Chvíli po 9 přijíždíme na místo plavání do zatopeného lomu v Nové vsi, kde už je pořádně plno. U prezentace je menší fronta, je to ale rychlovka. O místo v depu se bát nemusím, protože ho každý má označené st. číslem. Před plaváním nám žehná kněz a jde se na to. Mám trochu obavy z té masy závodníků na nevelké vodní ploše. Dobří plavci nafasovali žluté čepičky a stojí v první lajně a my ostatní s oražovýma se máme řadit dle výkonnosti za ně. Tož stojím, kde asi patřím anebo spíše mezi kámošema, s kterýma můžu ještě chvíli před startem vykecávat.
Start, jdu hnedle doleva mimo vřavu a vyplácí se mi to. Plavu si osamoceně možná o pár metrů delší „stopou“ ale bez kopanců, pití vody atd. Po chvilce už je čelo závodu, kdesi v dáli. 1,9km plaveme ve třech okruzích vždy s výlezem z vody. Plave se mi báječně a na to, že to je obvykle má noční můra, tak dnes bych si klidně ještě jedno kolečko přidal. Z vody jde první Ukrajinec Tonda Blokhin, favorit závodu F.Kristl druhý, další favorit K.Zadák pátý. Já lezu 40. Je super, že se měří zvlášť i depa. V prvním depu obsazuji 72. místo se zásekem 1:18 na prvního :-) 90km se jede na třech okruzích mezi Litovlí a Lošticema, vždy s jedním významnějším stoupáním na cca každém 15km, co závodníky ale asi víc trápí je deptající silný protivítr ve směru na Loštice. Pořadatelé vynechali loňský tankodrom, navíc trať na obrátku je fajn v tom, že si můžete kontrolovat, kde jsou soupeři. Na čele jede nejprve nějakou dobu Blokhin brzy je však dojet dvojicí Kristl, Zadák. Ti se na čele nějakou dobu poctivě střídají ( samozřejmě v rámci pravidel - 10m odstup) v polovině, ale začíná K.Zadák ujíždět a do druhého depa si přiváží cca 3min náskok. Já jdu na kolo s velkýma obavama, nakonec ho relativně v pohodě přežívám a jsem s 18 časem spokojen. Na půlmaratonu K.Zadák ještě svůj náskok navyšuje a před druhým F.Kristlem vítězí o 5minut. Jeho výsledný čas 4:00:10 je skvělý a v současné formě u nás zřejmě nemá konkurenci nejen v terénním triatlonu, ale ani v polovičním železňáku. Já se na běh tradičně těším a na rovinatý, lesnatý a v příjemném počasí dvojnásob. Na občervstvovačkách je všeho potřebného dost, vždy pár desítek metrů před ní stojí děvče, které vyzvídá co si dáte a jakmile přiběhnete máte to připraveno. Na prvním obč. zkouším pít kolu za běhu, no ale akorát se sliju, ruce zalepené a v žaludku nic. Na ostatních cca osmi pak radši volím taktiku kousek jít a v klidu se napít. Cca na 15km zaslechnu na obč. kromě obvyklého kola, iont ... pivo. Wow to je bazlám po všech těch sladkých sračkách co mám od rána v sobě. No a ta samá obč. cca na 17km ... paráda. Dobíhám v čase 4:23:53 na 10.místě. Je to o 20s zlepšení oproti loňsku a zároveň zhoršení o 9.míst :-) V cíli dostáváme vkusnou finišerskou medaili a hlavně funční triko Craft no a já navíc kočárek s Vikim, protože mamča sprintuje na malou . Mimo obvyklých životabudičů jsou na stolech chleby se škvarkama, tvarůžkama, perník (pečivo), frgále ... Pak ještě využíváme lístečky na kuře, pivo a do cukrárny. Jelikož Viki je zvyklý absolvovat svůj plavecký trénink kolem 19hod nezůstáváme na závěrečný ceremoniál a prcháme domů. Zahraniční tri zkušenosti nemám, ale pár domácích už ano a můžu říct, že jak organizačně, tak v péči o závodníky jsem zatím nic podobného nezažil. Dobrá práce Dušane a spol.!!!

VÝSLEDKY

pátek 10. července 2009

Vikiho občasník - jsem online


Tak jsem online kojenec. A zase v tom mají prsty moji rodičové. 9.7 večer taťka jen tak mimochodem říká „ ty mamko Viki ješte nemá email“ . Oba se tomu smějí a jdou mě koupat. No a ráno jak pije taťka v práci ranní čaj, tak si na včerejší slova vzpomíná a zakládá mi schránku viktor.velicka@seznam.cz . Chvilku na to vstává (mojí zásluhou) mamka, taky si vzpomíná na taťkova večerní slova a snaží se mi založit schránku. Ale co to viktor.velicka@seznam.cz už je obsazeno a tak mi zakládá viktor.velicka@email.cz . Teď mám emaily dva, ale používat budu ten první, takže mi kdyžtak pište na něj.

čtvrtek 9. července 2009

Vikiho občasník - maminka na spinningu

Ode dneška bude maminka pravidelně chodit na večerní hodiny spinningu, což pro mě znamená, že budu po večerním koupání a krmení cca 1,5 hodiny sám s taťkou. Maminka si obvykle po tomto rituálu lehá do vodorovné polohy a mě si dává na hruď. Já přitom slyším jak ji bije srdce a jak jsem najezený přemáhá mě únava a spokojeně usínám. Mamka přitom nezřídka usíná taky a jak se probudí přenáší mě do postýlky. Proč to všechno vykládám? No proto, že právě na to ležení se těší taťka. Představuje si, že zatímco mamka bude šlapat (na spinnigu) on bude relaxovat se mnou na hrudi a čučet na zprávy. Mamka odchází a taťka šup se mnou na hruď. No jo, ten den je ale příšerné vedro, taťkova hruď zrovna nechladí a já to že mi je vedro dávám najevo jak jinak než řevem. Taťka zkouší cumlík, furt řvu, proto mě bere a chodí se mnou po předsíni, kde je chládek. Chce se dívat na zprávy, ale jakmile se mnou dosedne na gauč spouštím řev. Tak rychle zpět do předsíně a já přestávám. Tak to taťka zkouší asi 3/4 hodiny furt dokola až mu dojde trpělivost. Ani mě nepřevleče z pyžama a šup do kočárku a ven. Projížďka v kočárku na mě platí a usínám. Sorry taťko.