sobota 25. srpna 2018

Heirun

Poslední překážkový závod série Aktivitytour se konal v Heiparku. Pořadatelé připravili zábavnou a profilově náročnou 6 km trať. Byl by hřích nevyužít sjezdovku, tak jsme si ji dali hned dvakrát. Druhá runda s pytlem písku dolů a nahoru těsně před cílem už celkem bolela. I vody, po předchozích vedrech teplé jak chcanky, bylo dost. Kód složený z osmi číslic jsem si kupodivu zapamatoval ( 14912882 ;-) a tak nakonec jen 20 trestných angličáků za nezapíchnutý oštěp.

VÝSLEDKY






  

neděle 19. srpna 2018

Vikiho občasník - lezení

Být na Rabštejně a nezalézt si by byl hřích. Podařilo se mi vylézt obávanou věž "U buku" obtížnosti 9+ UIAA. Nebo to byla trojka? No na tom nesejde. Každopádně to byla docela výška a pocity na vrcholové plošince parádní.




 
pozn. konValinky: Jak jsem viděla brášku chtěla jsem nahoru taky. Řekli "až zvládneš osmičkový uzel můžeš". Nepodařilo se, tak jsem se alespoň trochu pověnovala boulderingu. 







sobota 18. srpna 2018

novinky konValinky - Jeseníky

Tři dny pobýváme na Rabštejně. Hlavním důvodem je maminčina účast na Jesenickém půlmaratonu. V den závodu mamku odváží autobus ze Skřítku na start na Červenohorské sedlo a my ji jdeme naproti. Hřebenovka přes Ztracené kameny, Pecný na Jelení studánku je úžasný. Na Jelence čekáme na mamku, která probíhá zrovna v době, kdy vydatně prší z přecházejícího černého mraku. Posléze je zase slunečno a my scházíme přes Alfrédku do Staré Vsi. Praděd tedy ani tenkokrát nedobyt. To mi líto vůbec není, protože dle slov mamky, která kolem musela proběhnout tam bylo totální peklo ( lidí jako sra-ek).

Jinak Rabštejn opět nezklamal. Gastro prý nejlepší široko daleko, stejně jako pivo a personál.












 

středa 15. srpna 2018

Vikiho občasník - rytířský turnaj

Na počest návštěvy šlechtičen z pražské větve Kučů jsem já Viktor Valerián Ostravský zorganizoval rytířský turnaj. Jelikož naše skromné skřipovské sídlo disponuje pouze malým pozemkem konalo se klání na letohrádku dam. Pod taktovkou herolda turnaje taťky a jeho pomocníka panoše dědy se soutěžilo v pěti náročných disciplínách. Všichni účastníci se úkolů zhostili na výbornou. Na turnaj samozřejmě navazovala hostina. Myslím, že se všichni dobře bavili a došlo k utužení přátelských vztahů s bohatým rodem Kučů.






 

sobota 11. srpna 2018

Majday

Stejně jako loni jsem na tento závod dvojic přihlášen s Márou. Mára je po pádu z 9 m momentálně bohužel nechodící, proto stejně jako loni nastupuji s Martinem Věžníkem. Bohužel Martina bolavé koleno v posledním roce v podstatě nepustilo na běžecký trénink, pouze mu dovoluje něco kola. Je tedy celkem jasné, že to bude mít vliv na náš běžecký výkon. Běh je to od začátku nemastný, neslaný. Do kopců, a že jich tu je, se Martina snažím tlačit co to jde, takže na vrcholu jsem vždy na sračky. Za normálních okolností by tlačil on mě, protože to byl vždy pan běžec, jinak by se totiž mistrem republiky v duatlonu nestal, že ? No, ale co už, důležité že si opět užíváme spoustu legrace na vymazlených překážkách. Jako třeba na překážce, kde je nutno špičatou stranou kladiva zabít dlouhý hřebík do desky z tvrdého dřeva aniž by se ohnul. Říkám z legrace Marťasovi "val to do suku" no a učitelskej to valí do suku. Hřebík se ohýbá my si jdeme dát 20 anglánů :-) Získané brambory nás každopádně nemůžou odradit od účasti v dalším ročníku, naopak.

VÝSLEDKY