neděle 28. května 2017

Vikiho občasník - Godula

Dnes necháváme doma kočárek proto můžeme holkám ukázat mimoznačkovou cestu přes lom. Holky jsou šikulky. I obtížnější terén zvládají skvěle. Odměnou je piknik na travičce u chaty Ondráš.









 

sobota 27. května 2017

Vikiho občasník - Martiňák

Výlety se sestřičkou přinášejí jisté výhody. Jsou kratší a nevedou (alespoň zatím) žádným extrémem, který vždycky taťka vyčmuchá mapě a kterým musíme jít, protože právě na této "cestě" prý zaručeně nepotkáme žádné lidi. No né, že by to dnes alespoň částečně nevedlo mimo značky to zase né, ale je to jen mírně stoupající lesní cesta s nějakým tím blátíčkem a šutry.

Chatě Martiňák nové image sluší. Až budou dokončeny terénní úpravy bude to dokonalé. Z jihu k chatě doráží kámoška od ségry Ellen a na pořad dne přícházejí oblíbené témata spaní, papání, kakání, prdíky atd.









neděle 21. května 2017

Vikiho občasník - historické slavnosti na Helfštýně

Zatímco minulý týden na slezskoostravském hradě se kvůli mnoha stánkům s různými dobrotami jednalo spíše o gastro akci, zde na Helfštýně jsou to opravdové historické slavnosti. Souboje, scénky, divadlo, hudba, soutěže pro děti ... vše naprosto úžasné a navíc ještě v okolí hradu bojové akce proti nepřátelským taťkům. Gastro proti Ostravě sice pokulhává, ale to je mi krupicožroutovi úplně jedno.













 

 

neděle 14. května 2017

Vikiho občasník - Slezkoostravský hrad

Na letošních hradních slavnostech nemůžeme chybět obzvlášť, když mají v názvu "300 Marie Teresie ... od Laudona po Napoleona". Nejvíce se mi líbí jak Rakušáci, Frantíci, Prušáci, Angláni a Turci předvádějí své bojové schopnosti. Třešinkou je fotka a pokec s Laudonem, který bude letos slavit 300 narozeniny. V září v NJ nebudeme chybět.




  

pondělí 8. května 2017

Vikiho občasník - Opálená

Tak jsme ty naše holky poprvé vyvezli.










sobota 6. května 2017

Gladiator race Milovice

Jedná  historicky prvním mistrovstvím ČR v OCR neboli v překážkovém běhu. Místo konání, tankodrom Milovice spolu vydatnými dešti, které minulý týden panovaly je zárukou toho, že se asi trochu umažeme. Na akci jedu s Kempinátorem a fotografem Pigim.
 
 
Do závodu se startuje v 15 sekundových intervalech na střídačku chlap, ženská. Díky jakémusi žebříčku dle součtu umístění v závodech v minulém roce (u mě jeden závod – Heroes)  startuji sice kus za favority, ale pořád docela vepředu jako 53.
Trať je dle očekávání  velmi bahnitá, překážky  rozmanité. Co je ale nej, jsou tresty za nesplnění překážky. Jedná se o jasně vyznačené běžecké úseky, nikoliv tedy těžko kontrolovatelné angličáky. Navíc je vidět , že se pořadatelé snaží dát trestný úsek úměrně náročnosti nesplněné překážky tzn. když se mi např. nezapíchne oštěp neztratím víc než minutu děláním 30 angličáků.
V cíli jsem celkově 8, ve starších hoších to znamená titul mistra. Startovat více vepředu a hlavně mít za sebou pár Gladiátorů a znát recept na opakující se technické překážky mohlo to být asi i lepší. Na druhou stranu nemít trochu haluz,  spadnout např.  z nízkého monkey baru a strávit 2 minuty při trestném kole s bednou na zádech, dopadlo by to hůře. A právě to se mi na těchto závodech líbí … prostě záleží … jako v biatlonu.
Díky výše uvedenému (intervalový start, spravedlivé a  neoišiditelné tresty) mi  tohle  pojetí přijde jako nej pro ty co akci berou jako „race“ tedy závod. Pořadatelé ukázali, že zlaté české ručičky si prostě dokáží poradit. Několikaminutové fronty na překážkách s možností šidit tresty ať si nechají američtí zlatokopové.