neděle 30. srpna 2015

Vikiho občasník - Brdo a Buchlov

Prázdniny zakončujeme víkendovým pobytem v kempu Dvůr Honětice v podhůří Chřibů. Jeho součástí je přírodní koupací biotop, jehož čisté vody si v panujících vedrech dosyta užíváme.

Ještě před příjezdem kámošů ze školky si dáváme výlet na nejvyšší „horu“ Chřibů Brdo, kde stojí stejnojmenná rozhledna. Na místě jsme vyvedeni z omylu, že se jedná o starou kamennou rozhlednu. Byla postavena v roce 2004 a do té doby se u nás dlouhých 70 let žádná kamenná nepostavila.

 
 
Večer jsou Domča, Péťa a kol. na místě, takže můžeme dělat binec až dlouho do tmy. Ostatní kempové hosty tím nerušíme neb tu žádní nejsou.

 
V sobotu ráno po dlouhé dopolední koupačce jedeme na hrad Buchlov, kde máme domluvenou dětskou prohlídku. Cestou zastavujeme v motorestu Samota obsypaném lidmi. Není divu, protože tu nejen výborně vaří, ale zároveň tu je skvělé vyžití pro děti. Prohlídka hradu je super a dokonce si i něco pamatuji, tak např. díra, kde chodili vykonávat potřebu se nazývá výsernice. Cestu zpět opět zastávka na Samotě. Večer musíme projít zkouškou odvahy. Po stezce označené svíčkami se dostáváme ke stanovišti dědka Výsernice, kde se musíme podepsat.

 
 
 
 
V neděli dopo zase koupání, skákání atd. návštěva penzionu Bunč a  domů.
 


 

neděle 23. srpna 2015

Vikiho občasník - Malá Fatra


Cestou navštěvujeme nad řekou Váh se tyčící hrad Strečno. Rodiče vzpomínají jak tudy jako děti jezdily na společné dovolené do Nízkých Tater. V té době byl hrad ještě veřejnosti nepřístupný. Rekonstrukce se povedla, i když jednoduché to asi nebylo. Jen 85m hlubokou hradní studnu zasypanou až povrch vším možným čistili 10 let.
 
 
Ubytováni jsme v kempu v Nižných Kamencach hned vedle Terchové. V druhé půlce srpna už jsou kempy prázdnější, což se potvrzuje i zde. Kemp má tři hvězdy a musím říct, že si je zaslouží. Záchodky, umývárny nové a hlavně vždy až neskutečně vygruntované jako by za vámi hned po použití někdo naklusal a uklidil. Nechybí bazének, dětské hřiště, hospůdka, obchůdek atd. Jedinou velkou nevýhodou je hluk z blízké frekventované silnice.
 
První den jsou hlavní vrcholky přikryty mlhou, vypadá to, že to shora každou chvíli spadne, proto volíme aklimatizační túru v nižších polohách. Auto necháváme v úžině hned za Terchovou příhodně nazvané Tiesňavy. Hned začínáme prudce stoupat, vlastně skoro lézt. Schody, řetízky, skalky, úzké pěšinky, krásné pohledy, prostě tak akční stezka, že těch během chvilky několik set nastoupaných metrů ani nebolí. Z hřebene Sokolie klesáme do Vrátné doliny, kde v hospůdce Starý Dvor dáváme jídlo.


 
Druhý den má být dle předpovědí počasí nejhorší, proto hned ráno vyrážíme na krátkou klasiku Dolné diery – Podžiar – Nové diery a poté jedeme prozkoumat aquoš v Dolném Kubíně. Cestou zpět nás zláká billboard „nej halušky na Slovensku“ k zastávce v Jánošikově dvoře u Zazrivé. Kromě toho, že to tu mají moc hezké, tu je 18 jamkový minigolf. Vymýšlím novou verzi bez pronájmu holí, tedy zadarmo, kdy se na jamky háže tenisákem.



 
Třetí den je konečně počasí na výšlap do vyšších poloh. Z Vrátné se s mamkou lanovkou přibližuji do Snilovského sedla, odkud pak všichni vyrážíme k nejvyššímu vrcholu Velký Kriváň. Výškou 1709 m n.m. překonávám svůj dosavadní rekord ze Sněžky o více než 100m. Stezka z horní stanice lanovky na Kriváň je dost frekventovaná, jakmile však jdeme dále směr Pekelník zažíváme ten pravý bohovský klid. Pod sedlem Bublen začínají lány obrovských malin a borůvek, tolik jsem jich ještě v životě neviděl. Ze sedla Pod Kraviarskym sestupujeme do Vrátné místy korytem kamenné laviny, která loni Vrátnou zasypala. To teda muselo být peklo. Po jídle ve Starém dvoře jdu s mamčou relaxovat do bazénu v Terchové, zatímco taťka jde ještě prozkoumat nějaký kopec.



 
Na čtvrtý den je naplánována, co se týče převýšení nejtěžší túra. Ze Štefanové jdeme Hornými dierami do sedla Mezirozsutce. Cestou jako obvykle vyprávím pohádky a to v i momentech, kdy mám  tepovku nad ANP, takže mě ani nenapadne si vzpomenout, že by mě měly bolet nohy apod. Ze sedla jak jinak než na majestátně se tyčící kamennou hroudu Malý Rozsutec. Mamka vzpomíná, jak před lety na klubovém soustředění museli v lezeckém úseku pod vrcholem pomáhat jednomu členovi, který, když viděl, co má pod sebou zpanikařil. Na mě naštěstí panika z výšek nedoléhá, ale pomáhat mi taťka musí, protože chyty jsou od sebe dost daleko. Dolů je to ještě těžší. Jakmile to máme za sebou slyším jak našim padá kámen ze srdce. Za odměnu zase koupačka v Terchové.





 
Poslední den nás čeká druhá část hlavního hřebene. Taťka odbíhá z kempu a sraz máme u horní stanice lanovky ve Snilovském sedle. Odtud jdeme frekventovanou stezkou na Chleb a pak už nádhernou hřebenovkou s minimem lidí na Poludňový Grůň. Na chatu pod Grůňom je to odsud jen 1,5km, ale zato padák jako sviňa, takže stehna dostávají pěkně zabrat. Poslední pozvolné klesání do Vrátné a překrásnou Malou Fatru si můžeme odškrtnout.  





 

úterý 11. srpna 2015

Vikiho občasník - Davidův mlýn

Skvělá skoropánská jízda.







neděle 9. srpna 2015

Vikiho občasník - dovolená Hostýnské vrchy

Na dovolenou jedu s mamkou, tetou, kámošem ze školky Domčou a jeho ségrou Laurou. Nejedná se o expedici, takže žádný širák, nýbrž penzion.

Cestou zastavujeme v horském středisku Troják, odkud jdeme krátký výlet k rozhledně Maruška. Domča a spol. kvůli vedru radši zůstávají na zahrádce hospody.


 
Penzion Kopná se nachází na samotě pod stejnojmenným kopcem  nad vískou Podkopná Lhota. Je to tu naprosto úžasné a přesto, že jsme trochu hlučnější než běžní hosté jsou na nás moc hodní a snaží se nám splnit co nám na očích vidí. Není divu, že jsou zde častými hosty herci až z Prahýýý.
 



 
Vedra, která panují nedovolují nějaké celodenní výlety po kopcích, ale každý den se snažíme alespoň něco menšího podniknout. První den je to nedaleká ZOO Lešná, kde mají od doby co jsme tu nebyli novinku, krmení rejnoků.

 
Další den jdu jen s mamkou na Hostýn, Domča s rodinou relaxuje u bazénu na penzionu celý den. 



V sobotu přijíždějí taťkové a společně zdoláváme trasu plnou úkolů k hradu Lukov, kde je ukryt poklad.
 



 
Přistýlka taťků se nachází hned nad penzionem. Je zadarmo a navíc s pohádkovým výhledem.

 
Ve fantastickém penzionu Kopná se stopro můžou těšit na naše další návštěvy.
 

neděle 2. srpna 2015

Vikiho občasník - Beskydy

Jeden z mála netropických víkendů jsme si užili na horách.

V pátek s mamkou výstup na Javorník od Vlčiny.

Párty a nocleh na Atmaturce.

V sobotu s mamkou přes Grúň na Sulov a zpět.

Párty a nocleh na Armaturce.

V neděli relax v dětském parku na Bílé.