Ano, slogan Járy Cimrmana z nadpisu článku je pro většinu dětí v mém věku pravdivý. Literatura uvádí u prořezávání prvních zoubků tyto příznaky: prořezávání provází neklid, změny nálady dítěte, zvýšené slinění, někdy zvýšené teploty. Zkušenější maminy navíc tu mou strašily větami typu „počkej až malému začnou růst zuby, to budeš v noci furt vstávat, malý bude brečet atd.“
Já spím v kuse od 19,30 do 6,30, náladu mám ( teda když nemám hlad nebo nejsem unavený) dobrou, neslintám, teplotu nemám ... proto dnešní zjištění rodičů, že mám zoubky způsobilo překvapení a následně velkou radost. Jak k zjištění došlo bylo docela zajímavé, proto to popíšu.
Je nějakých 19hod, jsem po večeři, maminka sedí na gauči držíc mě v poloze Klokánek a čekajíc až si odříhnu. Vedle sedí taťka a všichni společně koukáme na novou velkou TV, kterou nám dnes dovezli. Oproti té stařičké je fakt velká proto na ni čučím jak tele na nová vrata. Ve zprávách je zrovna nějaká reportáž o zubařích, když v tom taťka říká mamce „divej na něj jak zírá“ . Nato říká mi „ Viktorku to tě ještě nemusí zajímat, když nemáš zoubky“ a strká mi ukazováček do pusy, aby si své tvrzení potvrdil. Pak slyším od taťky „ty vole on má zuby“ a hned mi strká ukazováček do pusy mamka. „No fakt“ ječí radostí mamka. Nakonec ještě nastává vizuální potvrzení pod lampičkou, radostné telefonáty babičkám a spousta chvály na mou adresu jak jsem šikovný.
