neděle 29. května 2016

Vikiho občasník - Soláň

Stejně jako loni se rodiče přihlásili na Valašský hrb. Po závodě jdeme ( jedeme) hřebenovkou k občerstvovací roubence na Kotlové. Večer stavíme přímo u penziónu Čarták náš nový dvousekundový stan. Bouřky jsou během dne a noci snad všude, tady ani kapka. Až druhý den ráno při balení stanu začíná deštík, který nám však nemůže zabránit ve výletu na druhou stranu hřebene,  směr Tanečnice. Od tohoto vrcholu se plánovaná smyčka vrací zpět. Cestou hledáme domečky sedmi trpaslíků. Daří se najít všechny, čili máme dalších 7 geocaching bodíků.















   

čtvrtek 26. května 2016

Vikiho občasník - máme kešku

Po první stovce nalezů ve hře geocaching chceme mít taky jednu vlastní keš.

Nejprve vybrat vhodné umístění. Volba lokality padá na Myslivnu, kde se vyskytujeme velice často a tudíž nebude problém s údržbou. Umístění je taky víceméně jasné. Ve spáře roury, kterou protéká potůček bude keš dobře chráněná před mudly ( ti co kešky nesbírají ).

Z betonu odléváme držák plastové schránky - kešky  



 
Pomocí stavebního lepidla vyrobený držák kešky přilepujeme do spáry roury.

 
Keška je vzhledem k možnostem pro její umístění velikostní kategorie mikro. Musí obsahovat logbook, kde se budou nálezci zapisovat.

 
Dále je třeba vymyslet proč tam vůbec ta keška bude. To ale vzhledem k tomu, že je náš milovaný kousek lesa v ohrožení není problém.
 
 
 
Zbývá dát keš na místo, zaměřit gps souřadnice, vymyslet pro kačery ( ti co kešky sbírají ) nápovědu  a vše poslat na schválení.
 
Schválení probíhá úspěšně. Bezprostředně po něm začíná boj, kdo ji bude mít jako první. Pochopil jsem, že mít keš jako první je asi dost prestižní záležitost, asi jako vyhrát závod. Číst si logy (záznamy o nalezení keše), jak kačer v obleku opouští práci, sedá do auta a řítí se ke kešce jsou velmi zábavné. Prostě kdo si hraje nezlobí.


 

neděle 22. května 2016

Vikiho občasník - Kotař

A zase ten Kotař. Tentokráte ale novou trasou z Komorní Lhotky. Geocaching nás holt nutí poznávat nové. Z Kotaře po hřebeni na Ropičku a odtud výživný sjezd dolů.




 

sobota 21. května 2016

Vikiho občasník - Jistebnický půlmaraton

Nemegalomanské akce, odkud odcházejí jak děti tak dospělí spokojeni máme rádi. Taťka se vyblbnul na běhu, já s kámošama skákací hrad, elektrické čtyřkolky, házecí modely letadel a společně pak bubenický workshop. Mamka může jen litovat, že kvůli noční jízdy s kamarádkou proležela krásný den doma.







pátek 20. května 2016

Vikiho občasník - Zlatá tretra

Stejně jako miláček publika Bolt i my jsme zpět. Usain letos za 9,98 s, wow. Atmoška jako vždy fantastická.


neděle 15. května 2016

Vikiho občasník - poklad na hlučínském jezeře

Bylo to z taťkovy strany trochu neprozřetelné, ukázat mi mapu s keškami se slovy " ty jooo Viki jedna je i na ostrově na hlučínské štěrkovně". Jeho řeči typu " a nepočkáme až bude teplejší počasí a hned se při tom i vykoupeme" se míjí účinkem a jdeme na to.

Ze strany od Jilešovic nafukujeme naši Barču a jedem, vlastně plujem. Při přistávacím manévru foťák z taťkovy kapsy žbluňk do vody a je off. Na ostrově hnízdí Kormoráni a je tu pěkný kravál. Poklad bez problémů nacházíme.









S čím jsou mnohem větší problémy je návrat zpět. Silný protivítr a vlny způsobují, že každý metr plavby zpět je vykoupen těžkou dřinou. Zasloužený bodík potvrzujeme na www, kde zjišťujeme, že naposledy poklad někdo našel v lednu, kdy se na ostrov dalo dostat po zamrzlém jezeře. 

Loď balíme, vytahujeme kolo - kolobku a pokračujeme v lovu směr zámek D. Benešov.




p.s. foťák po pár dní schnutí ožívá, šikovní jsou ti kluci šikmoocí  

sobota 14. května 2016

Vikiho občasník - svatba

Irenka je ze čtyřech dětí, Lubošek má neuvěřitelných šest sester, takže i kdyby pozvali jen nejbližší tak by byl "plný dům". Naštěstí se o radost ze svého velkého dne chtěli podělit i s širším příbuzenstvem a spoustou kamarádů vč. faráře sloužícím svatební mši a jeho kaplanů. Jsem moc rád, že jsem se mohl této akce s báječnými lidmi v naprosto skvělém prostředí D.Vítkovic zúčastnit.