neděle 9. září 2012

B7 aneb jak jsem to pohnojil kamarádovi

B7 jsem šel před dvěma lety a i přesto, že jsem po závodě říkal, už nikdy tak stojím na náměstí v Třinci se stejným parťákem Standou Najvertem a dalšími tisíci nadšenci. Tentokráte nejdeme úplně z čisté vody jako minule. Máme naběháno více než obvykle, ale v horském terénu nic moc.

Po strartu v 22,30 běžíme pod první kopec Javorový za Tatrovkou K.Lopraise. Na úvod se jde černá sjezdovka. Spolu s favority jsme vepředu a nálada je výborná. Bavíme např. neustálými dotazy nejželeznějšího Čecha Petra Vabrouška „pánové a kdy už bude svítat“. Od Petra se m.j. také dozvídáme, že se nesmí na B7 moc rozbít, protože v pondělí odlétá do Malajsie, kde se v sobotu zúčastní Ironmana ;-)

Na Javorovém jde do čela Libor Uher, protože nás čeká prý značený seběh mimo značky do Řeky. Musíme uznat, že bežet na čele někdo z nás, tak okamžitě kufrujeme. Z Řeky se jde prudkou sjezdovkou na „vrstevnici“, kterou se pokračujeme zpět na hřeben. I když je tempo nevysoké najednou jsme na čele osamoceni s dvojicí Cypra – Vabroušek. Na hřebeni se potkáváme s kat. hobby, která seběh do Řeky neabsolvuje a z Javorového postupuje přímo. Po chvilce běhu má jít trasa zkratkou mimo značku. Napříč cesty je ale natažené mlíko. Čelovky před námi pokračují po značce tak běžíme za nimi. Velká chyba! Tímto míjíme vrchol Ropice, což zjištujeme až když potkáváme dvojici Uher-Filipec, Petreček-Štryncl a další, kteří měli být za námi. Hoši hned jak nás vidí tak říkají „proběhli jste koberec na Ropici? jestli né tak musíte zpět, jinak diskvalifikace". Spolu s dvojicí Cypra-Vabroušek dáváme zpátečku a čeká nás min. 2 km výživného stoupání zpět na Ropici. Cestu zpět nejvíce ztěžuje v protisměru postupující téměř souvislý had závoďáků. Parťák Stano je tak nasraný, že běží do kopce jako prase a mizíme dvojici Cypra-Vabroušek. Na Ropici odhadujeme, že nás tento (dle nás nezaviněný) „kufr“ bude stát tak 30 minut na čelo závodu.

Had závodníků musíme při seběhu do Morávky znovu předbíhat. Z Morávky stoupáme k třetímu kopci, Travnému. V mírnějších pasážích běžíme. Přehled jestli ztrátu na čelo stahujeme nemáme. Z Travného je seběh do Krásné.

Na občertsvovačce se dozvídáme, že jsme v kat. sport šestí a Libor Uher je na dostřel. A opravdu. Hned na začátku stoupání na Lysou míjime Libora, který táhne parťákana gumě a nevypadá to s nima dobře. Furt někoho přebíháme, ale vždy jsou to jen borci kat. hobby. Až na vrcholu Lysé nám nese naše snaha ovoce a docvakáváme dvojice sporťáků. Seběh zahajujeme na druhém místě ze ztrátou cca 10 minut na duo Petreček-Štryncl. V seběhu čelovky za námi kupodivu ihned mizí a my si to v této fázi závodu parádně užíváme.

Na občersvovačce v Ostravici, před nejtěžším stoupáním na Smrk nám hlásí 4 minuty na vedoucí dvojici. Stoupání neprobíhá rychlostně dle mých představ, na Standovi jde vidět, že by šel i rychleji. Někonečný seběh na Čeladnou je v poho, nicméně ztráta na vedoucí dvojici narůstá na 7 minut.


Hned na začátku stoupání na Čertův mlýn na mě padá totální BLACKOUT a vím, že je to můj konec na B7 . Stano nabitý energií by do toho kopce i běžel, já sotva jdu. Nic, kromě stehen mě nebolí, ale nejde to, jsem prostě vypnutý a končíme :-(

Ve Frenštátě na náměstí se jako první objevuje dvojice Petreček-Štryncl, osm minut po nich je v cíli dou Cypra-Vabroušek. O tom jak by to dopadlo nebýt 4 km kufru Cypry s Vabrouškem , už můžeme jenom spekulovat.