Od tety Pusy z turisťáku Sedmička přišla nabídka jestli bychom s nimi nechtěli jet na víkendovou akci na Ostravici. Dáváme vědět Arturovi, Karlovi, Bertíkovi a jejich tatínkům a pátek v podvečer všichni společně vyrážíme ze Svinovského nádraží. První přestup v Kunčicích je v pohodě, s druhým ve Frýdlantu už je to horší. Náš vlak má 5 minut zpoždění a světe div se přípoj na Ostravici, který tam končí a nemá žádnou další návaznost nečeká a ujíždí. Společně se zájezdem malých tanečnic se přesunujeme do haly, kde prodávají lístky a hodinu do odjezdu vlaku tam děláme pěkný humbuk. Taťkové, aby měli klid tráví čekání v nádražní knajpě. Ke srubu je od nádraží v Ostravici jen necelé 2 km do kopce. Tma, čelovky, nebe plné hvězd, romantika.
Srub má oproti tomu minulému, Bařince, o jednu hvězdičku více tzn. disponuje elektřinou a dokonce i vodou z kohoutku.
Usínáme při pohádce o Chytré kmotře lišce v krásném podání pana "Hégra" ehm tedy strejdy Marka.
V sobotu jdeme na výlet k Veličkům. Cestou musíme překonat zledovatělou malenovickou sjezdovku. Je to hodně velký adrenalin, protože uklouznout znamená se nekontrolovaně řítit dolů. Až po překonání taťkové domýšlejí co všechno by se při uklouznutí mohlo stát a sypou si na hlavu popel, že jsou pěkní blbci. U Veličků na sluníčku je báječně, a protože tu nejsou mamky můžeme si hrát s bahnem. Zpátky to bereme přes nádhernou vyhlídku Medvědí skálu.
V podvečer přijíždí komado z Ostravy ve složení 2 x Peťan, Kačka, Viki a na nedaleké Sepetné hrajeme bowling. Jedna dráha maloši, druhá puboši. Večírek začíná večeří na hotelu. Dospěláci klábosí v restauraci, děti řádí v herničce. Za svitu čelovek se přesunujeme na srub, kde maloši padají únavou a usínají, puboši hrají flašku, dospěláci pijí vše co se vypít dá, mluví hodně "německy" a pouštějí různé hudební vykopávky. Po půlnoci dostávají dva strejdové "dobrý" nápad, že půjdou na Lysou horu. Určují azimut postupu, který je suťovištěm a hromadami šutrů přivádí pod Medvědí skálu, kde se pro "vyčerpání" rozhodují pokus ukončit.
