neděle 24. srpna 2014

Vikiho občasník - víkend v Jeseníkách


Hlavní důvod víkendu v Jeseníkách je mamčina účast na Jesenickém půlmaratonu.
V pátek cestou do Karlova nemůžeme vynechat náš nej aquoš v Bruntále. V podvečer máme v plánu zařádit ve funparku  Kopřivná , ale několikanásobný přívalový liják nám to znemožňuje.  Sedíme tedy nakonec  v hospůdce s rodinou pana říďi Libora a jsme rádi, že nejsme dle původního plánu ubytováni na karlovském veřejném tábořišti.

V sobotu brzy ráno vyráží maminka směr Skřítek, kde má prezenci k závodu a odkud bude busem převezena na start na Červenohorské sedlo.  

Já s taťkou jedu busem na Hvězdu a dál už po svých.  Údolí Bílé Opavy se neochodí, dnes je tu tím, že vycházíme už kole deváté málo lidí.
 
 
Jakmile jsme nad údolím cca 1,5km od Ovčárny začíná panika, nestihneme průběh maminky. Nasedám na svého mezka. Ostruhami a povzbuzujícími řečmi ho ženu kupředu.  Kousek pod Ovčárnou na slézám vlastní žádost  z jeho hřbetu.  Na dotaz proč jsme taky nahoru nejeli autobusem jako ty davy co tu jsou, dostávám jako vždy  dlouhou odpověď  neboli krátkou přednášku, kterou bych shrnul slovy „ my přece nejsme žádné másla“. Naše propočty byly chybné, nebo tempo příliš rychlé, protože právě probíhá první muž závodu strejda Radim Kasa a to znamená, že na maminku si ještě chvilku počkáme.  Hned naproti závoďácké občerstvovačce je bufet, kde si dáváme zelňačku. A už je tady maminka. Člověk by řekl, že v takovém náročném závodě přiběhne se zkřivenou hubou, ale není tomu tak. Je vysmátá a dobrá zpráva je, že se koleno, které ji v týdnu začalo trápit, nezvětšuje.
 
Pokračujeme dál směr Praděd, naproti maratóncům, kteří vybíhali z Ramzové. K vrcholu nejdeme úplně standartní cestou proto se s čelem závodu, kde měl být i strejda Libor míjíme.
 
 
 
Po chvíli lehára půjčujeme kolobku a fičíme na Ovčárnu.
Kurňa na parkovišti právě startuje bus směr Hvězda. Stovka těsně nad 10s a máme ho. A koho to nevidíme v hospodě na Hvězdě. Sedí tu čelo závodu. Strejda Libor je DNF. Dnes si to ve funparku Kopřivná konečně užijememe . Chvíli skákací hrad, chvíli trampošky a hup na letní tubing  (jízda na pneumatice korytem). První jízda je v poho, při druhé začíná pršet, dráha brutálně zrychluje, že z ní málem vylítáváme ven. Při třetí jízdě i přes mohutné brždění při dojezdu rozrážíme parkoviště pneumatik a posíláme k zemi obsluhujícího mladíka. Začíná slejvák a prcháme do hospody. Vrací se spokojená mamka. Večer v hospodě rozebíráme se strejdou říďou příčiny DNF.
V neděli  jdeme na výlet z Karlova do Nové vsi, kde letos otevřeli krásnou rozhlednu. Oběd dáváme ve stylové hospůdce pod rozhlednou a hurá do slaných vod bruntálských.