Již devátým rokem pořádá náš oddíl tento závod. Letos máme přihlášených 330 závodníků takže je jasné, že to bude pro organizátory pořádný zápřah. Přípravy začínají už v pátek. V sobotu od časného rána je to na základně na Ostravici jako v mraveništi. Naštěstí jsme po těch letech dobře sehraný team a každý ví co má dělat. Má první dnešní funce je regulovčík. Stanoviště mám na mostě přes Ostravici. Po proběhnutí posledního závodníka se vracím zpět na hřiště, kde už je bohužel po dětském závodě. No nic, snad příště. Strejda Víťa coby moderátor akce mluví už od rána, pomalu mu docházejí témata a taky si musí odskočit. Jeho žádosti o záskok vyhovuji a tak mě to baví, že na tomto stanovišti zůstávám až do konce závodu.
I přesto, že není nejtepleji, začíná téct pivo proudem. Sice netuším co na tom strejdům chutná ( už ta jeho pěna je tak hořká, že se mi křiví huba), každopádně ale na situaci reaguji a během chvilky se rekvalifikuji z moderátora na výčepního.
Ale nejen prací je člověk živ. S kamarády si ve chvilce volna vychutnáváme bubenické vystoupení.
Slíbený skákací hrad sice musel říďa kvůli nestálemu počasí odvolat, ale jací bychom to byli Češi, kdybychom neuměli zaimprovizovat. Hrad měníme za stan, skákání za lezení a klouzání, adrenalin ale zůstává a vo tom to je, né?
