Vikiho občasník - střechýl, cencúľ, sopelek na Prašivé

Procházku z Komorní Lhotky na kopec Prašivá zařazujeme do našeho repertoáru poměrně často. Tentokrát chceme do akce zapojit náš Croozer lyžařský set. Na parkovišti zjišťujeme, že taťka minulý týden zapomněl – ztratil přední lyži s vodící tyčí na parkovišti pod Javorníkem. Improvizujeme a dopředu dáváme místo lyže malé kolečko. Při tlačení povozu je tak váha na bočních lyžích, občasná nerovnováha je zachycena oním kolečkem. Na střeše tur. chaty na Prašivé jsou pěkné rampouchy. Hned mi je vysvětleno, jak tento útvar vzniká. Debata o rampouchu pokračuje i v hospodě. Svými jazykovými znalostmi vyniká děda a my se dozvídáme, že synonymum pro rampouch je střechýl, Slovensky se to řekne cencúľ a Polsky sopelek. Dolů to i na provizorní verzi Croozeru
hezky fičí.

Vikiho občasník - Velký Javorník

Konečně dost sněhu pro zimní verzi moji káry. Nahoru dřina, dolů super jízda. Újmu utrpěla jen maminčina záda, na kterých se objevila modřina z opěradla bobů.

Vikiho občasník - memoriál pplk. M.Forala

Pplk. Mojmír Foral byl můj praděda. Jako správný voják dbal o svou fyzickou kondici a jelikož mu nebyla lhostejná ani fyzická kondice rodinných příslušníků pravidelně pořádal zimní "silvestrovský" přespolní běh. Konalo se celkem 28 ročníků. Běhalo se na různě dlouhých tratích v blízkém okolí Poruby. Praděda veškeré dění kolem závodu pečlivě zaznamenával do kroniky. V té můžeme vidět ručně kreslené mapky tratí, startovní listiny vč. mnohdy originálních důvodů proč se někteří nemohli zúčastnit, dále popis průběhu závodu, výsledky a komentáře jednotlivých účastníků bezprostředně po doběhu.

Pokračovat v tradici se rozhodl strejda Víťa, vnuk pradědy Mojmíra.

obr. před startem obdržel každý účastník mapu trati

I přesto, že omluvených bylo více než přihlášených se na startu u Plesenského potoka schází slušná konkurence. Chvíli po startu zbytku pole odskakuje sourozenecká dvojice maminka – strejda Víťa a není pochyb, že se o vítězi rozhodne mezi nimi. Maminka má navrch v orientačně nenáročných pasážích, strejda Víťa exceluje v nepřehledných lesních úsecích. Rozhodnutí přichází až 1,5 km před cílem, kdy maminka využívá strejdova píchání v boku, nasazuje k rozhodujícímu trháku a cílovou metu protíná jako první. Ještě dřív než maminka jsem v cíli já se svým doprovodným teamem. Vzhledem k tomu, že trať je pro mé vozítko neprostupná absolvujeme jen její část a ve výsledcích jsme pochopitelně zařazeni za ty, co to dali celé. K nim se počítá i teta Maruška, děda Karel, Morf a Jaguška. Tato čtveřice sice na trati kufruje, nakonec ale stihá jak občerstvení v dobroslavické hospodě, tak závěrečnou ceremonii v restauraci Arrows.

obr. nervozita před startovním výstřelem

záznam startu


obr. občas se běželo i velmi těžkým terénem

obr. při slavnostím vyhlášení obdržel každý účastník originální diplom



GPS záznam trasy závodu

Vikiho občasník - vyhodnocení loňských předsevzetí

Začátkem loňského roku jsem si dal osm níže uvedených předsevzetí (článek viz zde).

Pokusím se je objektivně vyhodnotit :

1. i nadále být abstinentem a nekuřákem

Na 100% splněno.

2. zlepšit výslovnost tak, aby mi bylo rozumět i s dudlíkem v ústech

Dudlík jsem nadobro (jako poslední z naší byčí party) pohřbil. Při letní dovolené v Jeseníkách jsem z Čertových kamenů tak zíral do okolí, že mi vypadl z pusy a nadobro zmizel. Tímto se samozřejmě okamžitě zlepšila má výslovnost. Moji nejbližší už mi rozumí skoro vše.

obr. poslední dochovaná fotografie mého dudu - Čertovy kameny, Jeseníky



3. začít se chovat ekologičtěji tzn. snížit spotřebu plen - zlepšit výkony na nočníku

Tento bod se mi podařilo splnit velmi brzy. Plenu už mám jen přes noc a je dokonale využitá. Těsně před spaním si totiž dávám 2-3 láhve kakaa či čaje a další 1-2 požaduji během noci nebo brzy ráno.

Nočník je nedílnou součástí mé výbavy, používám ale i wc. Vůbec nejradši zalívám venku stromy.


4. sehnat fleka (nástup 2012) v nějaké blízké a hezké školce

To se nepodařilo. Školky praskají ve švech a v žádné mi do května, kdy mám nastoupit, fleka držet nechtěli – nemohli. Ještě to zjara obvoláme a uvidíme.

5. dopilovat techniku plaveckého stylu

Umím plavat. Jaký je to styl poznat sice ještě nejde, ale hlubokou vodu už zvládám lépe než Horáček (zlobivý chlapec z Macha a Šebestové).

6. zlepšit osobák v běhu na 100m

Běžecká sezóna nebyla dle mých představ. Účastnil jsem se pouze jednoho závodu a tam mi to nezměřili, ale pod předloňských 2:40 to určitě bylo.

7. stát se předákem na pískovišti

Písek mě už nějak moc nebral, tudíž jsem ho moc nenavštěvoval a bez pravidelné docházky se předákem nikdy nemůžete stát.

8. na slovo poslouchat rodiče, chodit spát po večerníčku a vstávat v 7, pravidelně a způsobně jíst, odložit dudlík*

*bod 8 je blbost – připsal mi ho tam taťka

Někdy na slovo poslouchám, většinou však to slovo jen zopakuji a jdu si vlastní cestou.

Kdyby byl večerníček tak v 21,30 tak bych po něm chodil spát.

Kdybych chodil spát po večerníčku, který je v 18,45 tak bych vstával v 7.

Jídlo??? I z kakaa se dá žít.

Dudlík zrušen – viz výše.