Dnes náš sportovní klub pořádá běh na Lysou. Taťka nás už brzo ráno opouští, aby běžcům vyznačil trať, zatímco já s mamkou plním jiné úkoly. Máme funkci regulovčíků na mostě přes Ostravici. Jakmile masa 230 běžců probíhá hned spěcháme zpět na fotbalové hřiště, kde mě čeká 100m sprinterská trať. Fasuji startovní číslo a rázem stojím na startovní čáře. Okukuji konkurenci. Tři soupeři jsou o dost větší než já, jeden je menší, ale bude vezen. Jak na ně vyzrát? Po zralé úvaze volím strategii, která by mohla přinést ovoce. Hned od startu to napálím a všem ukážu záda. To bude pro soupeře šok, že takový prcek vede. Než se z něj vzpamatují, budu slavit v cíli. START!!! A sakra všichni jsou pryč. Takové tempo v tom vedru nemůžou vydržet. Měním strategii. V první půlce pošetřím síly a v druhé si je docvaknu. Bohužel ani tato taktika mi nevychází. Nějak mi to neběží, umělohmotný lev o kterého se opírám je v tom horku taky nějaký líný. Naštěstí je tu maminka, která nás oba bere do náruče a část trati absolvujeme s její pomocí. Stopky se nakonec zastavují na 2 min 36s. Za páté místo vyhrávám plavecké rukávky. Do příštího ročníku se naučím chodit, vyladím formu a pak jim ukážu.
Záznam závodu
zdroj: Eurosport
