TRASA POCHODU >> 
Dnes je úterý 17.11. V ten den před 20 lety prý byla revoluce a byl to prý začátek konce vlády Komunistů. Žádné tzv. Komanče neznám, ale asi to musí být pěkní prevíti, když taťka nadává, kdykoliv slyší slovo Komunista, Komunismus apod. Pro mě nyní toto datum znamená, že taťka nemusí jít do práce a půjdeme na výlet. S jídlem v batohu vyrážíme směr Myslivna. Ještě předtím děláme zastávku na kaskádovitém „vodopádu“ u auly VŠB. Zde se zastavujeme poměrně často. Rodiče ví, že rád koukám na tekoucí a bublající vodu a oni zase rádi koukají, s jakým zaujetím na to koukám. Z Myslivny jdeme do Kr.Pole, odtud po nové cyklostezce směr V.Polom. Na půli cesty do Polomi je poutní místo, kde mi maminka servíruje oběd. Dnes mám krůtí maso se zeleninou. Je to dobré, hezky papám a mamka mě chválí.
Z Polomi jdeme asfalkou na Háj ve Slezsku a u lesa odbočujeme na zelenou tur. značku vedoucí do Dobroslavic. Najednou rachot a z lesa se vynořují tři primitivové ( taťka tyto tvory nazývá mnoha jinými výrazy, ty ale nelze publikovat) v zablácených terénních autech. Ti bohužel část své sváteční vyjížďky absolvují taky po zelené, čímž proměňují některé úseky stezky v bahenní lázně, přes které mě mamka přenáší v náruči, zatímco taťka nese kočár. V lesích před Dobroslavicemi mi naši dělají foto u pomníku neznámeho letce. Jeden z budovatelů tohoto pomníčku byl strejda Víťa. Z fotky bude mít radost prababi Jarmila, která se zde pravidelně účastní setkání pamětníků 2.sv. války. Jsme na horním konci Plesné, rodiče vypadají jako čuníci, kočár jako terénní auta oněch primitivů. Na Porubu padá tma a my jsme po 6 hodinách pochodu doma. Hezky jsme to výročí revoluce oslavili.
Dnes je úterý 17.11. V ten den před 20 lety prý byla revoluce a byl to prý začátek konce vlády Komunistů. Žádné tzv. Komanče neznám, ale asi to musí být pěkní prevíti, když taťka nadává, kdykoliv slyší slovo Komunista, Komunismus apod. Pro mě nyní toto datum znamená, že taťka nemusí jít do práce a půjdeme na výlet. S jídlem v batohu vyrážíme směr Myslivna. Ještě předtím děláme zastávku na kaskádovitém „vodopádu“ u auly VŠB. Zde se zastavujeme poměrně často. Rodiče ví, že rád koukám na tekoucí a bublající vodu a oni zase rádi koukají, s jakým zaujetím na to koukám. Z Myslivny jdeme do Kr.Pole, odtud po nové cyklostezce směr V.Polom. Na půli cesty do Polomi je poutní místo, kde mi maminka servíruje oběd. Dnes mám krůtí maso se zeleninou. Je to dobré, hezky papám a mamka mě chválí.
Z Polomi jdeme asfalkou na Háj ve Slezsku a u lesa odbočujeme na zelenou tur. značku vedoucí do Dobroslavic. Najednou rachot a z lesa se vynořují tři primitivové ( taťka tyto tvory nazývá mnoha jinými výrazy, ty ale nelze publikovat) v zablácených terénních autech. Ti bohužel část své sváteční vyjížďky absolvují taky po zelené, čímž proměňují některé úseky stezky v bahenní lázně, přes které mě mamka přenáší v náruči, zatímco taťka nese kočár. V lesích před Dobroslavicemi mi naši dělají foto u pomníku neznámeho letce. Jeden z budovatelů tohoto pomníčku byl strejda Víťa. Z fotky bude mít radost prababi Jarmila, která se zde pravidelně účastní setkání pamětníků 2.sv. války. Jsme na horním konci Plesné, rodiče vypadají jako čuníci, kočár jako terénní auta oněch primitivů. Na Porubu padá tma a my jsme po 6 hodinách pochodu doma. Hezky jsme to výročí revoluce oslavili.
