PF 2012

Vikiho občasník - knižní novinka

Jakmile v čase předvánočním dorazil na pulty knihkupectví nový bestseller hned jsem celý náklad skoupil a dal ho mamince pod stromeček. Radost z dárku měla velikou. Knihu přečetla jedním dechem.

Vikiho občasník - Mikuláš

Během pondělního podvečera se k nám začínají slézat kamarádi v očekávání příchodu Mikuláše. Naše 2+1 praská ve švech, protože je tu celkem 20 lidí. I přesto, že na mé hračky je nás špuntů osm nedochází k žádným šarvátkám jako obvykle. Zřejmě i kámoši byli předem proškoleni, že jedním z členů Mikulášovy party je čert.

Jakmile Mikuláš, čert a anděl vstupují do bytu, okamžitě všichni skáčeme do maminčiných náručí. Naše parta se dělí na dvě části, brečící a nebrečící. Já se snažím udržet slzu na uzdě, což se mi úplně nedaří. Sice pofňukávám, ale neřvu! Nejvíce v poho je Michal, který jde dokonce čertovi vstříc. No jo, jenže Míša má teprve rok a tím pádem o toho životě zatím moc neví a ani nemůže tušit, jak to chodí v pekle. Nakonec jsme všichni obdarováni dobrotami, protože jsme prý byli hodní.

Vikiho občasník - Lysá hora

Inverzní ráz počasí pokračuje, PM desítky v Ostravě poletuje požehnaně (viz obr), takže opět velíme k úniku do hor.



V sobotu jsou na programu Visaláje . Taťka spolu s více než 200 nadšenci odbíhá v rámci Lysacupu . Já s maminkou se před zítřejším prvovýstupem vydávám na aklimatizační výšlap na Bílý kříž a Sulov. Cestu tam sice spím, ale zato zpátky jdu celou dobu sám! Kdyby byla možnost tak bych samozřejmě i na cestu zpět využil služeb kočárku či koníka, jenže kočárek i koník se někde ztratili. Den končíme hodinovým řáděním ve vířivce ve Frýdlantu.

V neděli je základním táborem hotel Bezruč odkud to je jen 4km k vrcholu. Po úvodním stěnolezu vyčerpáním usínám. Probouzím se v jiném světě. Nad smogovou pokličkou je krásné slunečné počasí. Je to mé třetí zdolání Lysé. Poprvé jsem zde byl kočárkem, podruhé ve vozíku za kolem. Dolů jdeme přes Lukšinec. Regenerace probíhá opět ve frýdlantské výřivce.

pozn. koníka: nejlepší možnost jak se vyhnout neustálým pokusům mladého Veldy o osedlání je se před ním schovat. „Maskovaný“ postup několik desítek metrů za dvojicí máma – Viki se zatím zdá být ideální. Dle zkušených ale prý zanedlouho přijde odbobí „ mě bolí nožičky“, na což budeme ještě muset něco vymyslet ;-)

Vikiho občasník - Lysacup na Velký Javorník

První etapa letošního Lysacupu se stejně jako loni běží na Velký Javorník. Už na parkovišti je vidět, že padne účastnický rekord. V předstartovním zmatku ztrácím v davu lidí maminku. Naštěstí pohotový moderátor do mikrofonu ihned hlásí, že tu pobíhá nešťastné dítě, takže jsem brzy nalezen. S taťkou vyrážím o něco dříve, než zbytek pole. Vedoucí pozici si užíváme do poloviny kopce, kde nás předbíhá vedoucí závodník Ondra startující za náš team. Od té doby až do cíle chvíli jdeme, chvíli zastavujeme a povzbuzujeme závodníky. Povzbuzování mě dnes mimořádně baví, proto po doběhu do cíle nezařazuji žádný relax a výklus, ale hned se vracím do cílové rovinky a fandím a fandím. Probíhá maminka, fandím dál až téměř do posledního závodníka.

Vikiho občasník - Javorový

V neděli kvůli mému přetrvávajícímu dusivému kašli podruhé odkládáme výlet na Helfštýn s koupaním v Hranicích a vydáváme se na Javorový u Třince. Rodiče už si pomalu začínají zvykat, že se budeme ještě nějakou dobu vozit lanovkama. Co by ale pro svého jedináčka neudělali, že ? U prvního rozcestníku naší dnešní procházky zjišťujeme, že se taťka sekl v odhadu její délky o cca 5km. Otočit zpět? Ani nápad. Nasazujeme ďábelské tempo, které na hřebeni za Kalužným ještě zvyšujeme a z vrcholu Javorového k chatě běžíme. Stíháme i občerstvení na chatě a poslední lanovkou se vracíme do obláčku z Třineckých železáren.




mapa

Vikiho občasník - Hradec

Ani se nechce věřit, že je konec října. Počasí pokračuje v trendu nastaveném v září. Konečně je tu slibovaný výlet vláčkem.

Pátek: bus do Svinova – rychlík do Opavy – motorák do Hradce – pěšky na Skřípov

Sobota: pěšky ze Skřípova do Hradce – motorák do Opavy – Elefant do Svinova – bus do Poruby