Vikiho občasník - Ostrý

V posledním  letošním  díle seriálu Tour de beskydské chaty je našim cílem Ostrá. Z Oldřichovic na hřeben lanovkou. V hospodě na Javorovém sraz s pěším taťkou. První dnešní tisícovkou je Javorový. Dále pokračujeme na rovnou tisícovku  Šindelnou.  Kousek za ní začíná totálně rozbitá cesta, všude bahno, kaluže .  Náš postup je tím značně zpomalen.  Nechápeme jak může firma  LČR, která  je v případě, když má někde proběhnout pár běžců velmi striktní, dopustit takovou spoušť. Maras končí  před další 1000m kótou Ropicí rozcestí. Naštěstí  je ještě trochu vidět,  jinak bych měl  problém najít poklad ukrytý lesními skřítky. Kluci prťaví, díky moc za přívěsek Mimoně. Posledních 5km jdeme za svitu čelovky.

 

Únava je po 11 km ostrého tempa „trochu“ znát (viz foto). Rychlé cukry z jahodových knedlí znovu nahazují motor, takže se můžu v klidu účastnit zajímavého povídání a promítání o svatební cestě po Nepálu.

 

Když už jsme na chatě Ostrý je třeba dobýt i stejnojmenný  kopec ,  kde ovšem nevede značka. Jako „zkušení“  orienťáci odpojení z modré a hlavně znovunapojení  zvládáme. Zároveň si můžeme zapsat do deníčku další tisícovku.  Na chatě Kozinec dáváme výbornou polívku. Pak už klasika; přesun na bazén do Bystřice, autospánek  a  dvě hodiny potu-krve v tělocvičně s Kempinátorem.   

Vikiho občasník - Skalka

Nádherné podzimní počasí pokračuje, takže opět prcháme z OVY. K přesunu pod kopec  využíváme vlaku. Z Bocanovic do dnešního nocležiště, chatu Skalka, je to 7km stoupání. Poklad je ukryt na posedu stojícím na pohádkové Velké louce pod Malou skalkou. Těsně před setměním jsme na chatě.

 

Ráno půjčujeme koloběžky a jedeme na polívku na Kamennou chatu, kde už jsme v minulosti trávili dva víkendy. Letos byla stržena a odvezena ruina sousedící chaty Tetřev, čímž to tu hezky prokouklo.

 

Do Mostů je to odsud přes 10km mírného sjezdu. Z toho co jsem zatím na kolobkách jel  (Pustevny, Bílá, Praděd) naprosto jednoznačně  nejlepší.  Kdyby nebyla mlha, byly by navíc ve vykácených úsecích super  výhledy. Určitě akci brzy zopakujeme.  

  

Vikiho občasník - Girová, Polanka

Byl by hřích v takovém počasí čučet doma. Vyrážíme na naše oblíbené Gorolsko.

 

Po několika jízdách na bobovce v Mostech se vydáváme směr Girová. Hlavním tématem  se stává dosud největší  sesuv půdy, který se zde udál v roce 2010. Po několikadenních deštích, kdy byly denní úhrny srážek nad 100mm se svah o šířce 300m dal do pohybu. Taťka je pod mou palbou neustále se opakujících dotazů až jsme najednou u chaty pod Girovou. Po malém občerstvení  nás už čeká jen 300m stojka na vrchol, kde je ukryt poklad. Téma „sesuv“  je diskutováno i po celou dobu sestupu k chatě Polanka, kde máme ubytování.

 

 

Na Polance jsme překvapeni kolik je muziky resp. jak pěkné je ubytování za tak málo peněz. I jídlo mají super. Večer hodinu  koulíme bowlingovými koulemi  a hurá na kutě.

 

Ráno jdeme pár km do Jablunkova. Času do našeho podvečerního cvičení s Kempinátorem máme ještě spoustu, proto se rozhodujeme poobědvat na Javorovém. Mamka nahoru pěšky, dolů lanovkou taťka naopak,  já lanovkou v obou směrech.   

Vikiho občasník - ukončení chalupářské a cyklistické sezóny

Vikiho občasník - sněžná expedice

Původně máme v plánu podniknout výlet do úplně jiné části Beskyd. Kvůli jistotě počasí však necháváme objednání noclehu až na čtvrtek a to je pozdě. Chaty Kamenitý, Ostrá, Kmínek, Masarykova hlásí plno. Plno má i chata Sněžná, provozní ale nabízí, že nám připraví komnatu, kde přespává, což s radostí bereme.

K chatě se v tomto období dá ještě dostat autem, ale to by byla houby expedice, že? Necháváme ho na Bílé. Po výborném obědě v nádherně zrekonstruovaném hotelu Bauer jdeme řádit do dětského parku. Je tady toho tolik: lanáček, tubing, obrovská trampoška, šlapací auta, vodní šlapadla, prolézací labyrint …  Má nejoblíbenější atrakce je vodní svět – systém korýtek se stavidly a vodními koly napájený místní strouhou. Byl bych tu až do večera, ale je třeba vyrazit ať nezatmíme.

 

 Nejdříve musíme vystoupat na hřebenovku na kopec Bobek. Je to místy docela stojka, ale tím že se „trochu“ zakecávám mi ani nemá kdy na jazyk přijít věta „mě už bolí nožičky“. Myslel jsem si, že na hřebenovce budu mít vyhráno, ale není tomu tak. Krátké prudké kopce střídají, prudké klesání. Na chatu přicházíme za šera. Hezky se tu o nás starají, dělají mi i oblíbené kakao.

 

Probouzíme se do nádherné neděle. Dnes už je to na pohodu. Dva km po hřebeni na Bumbálku, klesání do Mezivodí, oběd v Bauerovi, dvouhodinové řádění v dětském parku, spánek v autě, dvouhodinové cvičení se strejdou Kempinátorem, prostě jako vždy odpočinkový víkend ;-)  

 

Vikiho občasník - s Mimoněm v Beskydech

Na pátečním představení  cirkusu Berousek  si obstarávám Mimoně, postavičku z mého oblíbeného filmu „Já padouch“.

V sobotu si spolu jdeme protáhnout tělo do Beskyd. Výhledy z Ondřejníku nic moc, neb je mlha.



Večer se v Čeladné účastníme párty na krásné chatě tety Míši.                  

 

 Nedělní klasika ze Sepetné přes Medvědí skálu ke Zbujovi  je bezmlžná, takže mimozemskému kámovi můžu ukázat Lysou, Smrk atd.