Cestou si dáváme večerní rozlyžování na sjezdovce u Liptovského Mikuláše.
Na Podbánském je stejně jako v celých Tatrách málo sněhu, takže budeme odkázání pouze na ten umělý. Viki s Peťanama druhý den vyráží směr Tatranská lesná odkud jdou výšlap na Zámkovského.
Já s taťkou jedeme lyžovat do Závažné Poruby. Stará sedačková lanovka a zatím nej sjezdovka co jsme kdy jezdili. No pro echt lyžaře by to asi žádný velký zázrak nebyl, ale my co známe jen Vaňkáč, Tošovice apod. je to prostě o několik levlů výše. Jo a taťka poprvé v životě jede s lyžema na sedačkové lanovce.
Večer jdeme všichni do luxusního wellness na Podbánském. Dospěláky by vstup stál 45 éček, ale naštěstí jsme všichni příbuzní našeho ubytovatele Josefa a máme to za 10.
Další den odjíždí strejda Peťa dělat inventuru do Kaufu a já, taťka, Viki a Peťa jdeme lyžovat opět do Z.Poruby.
Brzy ráno se strejda vrací z inventury z Karviné, ale ani minutu nespal takže jde do hajan. Naše lyžařská čtverka si jede užít top lyžovačku na Štrbské Pleso. Je to zase úplně jinde než Z.Poruba. Jinde je i cena, protože za permici pro tři dáváme na naše 4800 KČ. Lyžovačka fakt parádní, počasí jak malované, životní zážitek. A to prý Alpy jsou ještě úplně jiná liga.
Večer jde Viki s Peťou opět do wellness. Já s taťkou zůstávám v chaloupce. Taťka se od začátku pobytu lečí Holbou, 56 bilinkama (Jégr) a paraleny, ale zatím bezúspěšně, takže jde potit nikoliv do sauny, ale do postele.
Druhé jarňáky na Zvončeku opět bez sněhu, ale opět parádní.
Důsledky nedostatku sněhu jdou vidět i cestou domů na Liptovské Maře, která je hluboko, hluboko pod normálem ... a kde je do léta.
