Letošní ročník byl ve znamení rekordů. První padá už na nádraží ve Svinově, kde se scházíme v počtu 16 ks (později se ještě přidávají další 2 ks). Historicky poprvé máme zahraničního účastníka, strejdu Vladana z Curychu. Jak nás v Horní Lomné na konečné vyhazuje autobus je zřejmé, že padl další rekord a to v množství sněhu. Cesta na Kamennou chatu je letos obvlášť náročná. Na hřeben, kdy jdeme mimo značky musíme prošlapávat, ani po značce z Muřínkova vrchu přes Velký Polom to není procházka růžovým sadem. Magický Velký Polom nám ukazuje zase jinou tvář. Stromy zasypané sněhem vypadají jako sochy a můžeme tu vidět dinosaury, zajíce, chobotnice apod. záleží na fantazii. Cca 7km nám v těchto podmínkách trvá 4,5 hodiny.
Dalším rekordem je, že čtyři zúčasnění dospěláci mají v období 7-14.12. narozky a pozor, tři z nich kulatou padesátku. Po příchodu na chatu má akce standartní průběh, dospělí slaví, děti si hrají, společně probíhají sněhovánky - stavění iglů, bitva.
Druhý den nás čeká v podstatě jen dva km vodorovné chůze a pak parádní sešup na bobech. Nakonec i zubožený strejda Vladan (který chvíli po startu ulehá do sněhu a prosí ať ho necháme umřít) úspěšně dosahuje cíle.
Co říci závěrem? Asi nejlépe to shrnul strejda Dušínka, když dvě hodiny po půlnoci pronesl "ale přesto jsme dospěli k výsledkům, které jsme měli v plánu" (viz video níže). Ano, plán hodně se nasmát, užít si dosyta sněhu, jídla a pití jsme bezezbytku splnili.
