Po roční odmlce způsobené nikoliv Covidem, ale jen tím, že jsme chtěli změnu se myslím už po čtvrté vracíme do Orliček na milovanou hájenku. Cestou dáváme prohlídku (Valinka muzea panenek) zámku v Litomyšli. Můžu doporučit, zajímavé, vtipné, bez hromady jmen a letopočtů.
Program je opět nabitý a parta skvělá. Navštěvujeme v okolí tři nové rozhledny. Zvláště ta na nejvyšším vrcholu Orliček Velké Deštné se povedla. Nechybí tradiční hrníčkový workshop v keramické dílně. Ve tvrzi Skutina na nekonečných schodech dostávají pořádně zabrat nohy. Výlet k tajemnému kostelu sv. Matouše je klasika. Zámek Náhod je zase klasika v prohlídce tzn. jména, letopočty, jména, letopočty. Hitem je hra Cube. Originál sice strejda zapomněl doma, ale ze špalků vyrobil plně funkční náhražku. Vyděláváme si i pár korunek ze vstupného za prohlídku největší přehrady Orlických hor, kterou jsme dva dny budovali. Voda v potůčku je příšerně ledová, ale přesto do ní úplný začátečník mamka její učitelka teta Janča každé ráno na několik minut ulehají. Borůvek je všude dost, hříbky je třeba trochu více pohledat. Bobřík odvahy je v mé a Domčově režii. Zase se tu bylo tak fantasticky, že při předávce klíčů rezervujeme rok 2022.
