Směr Karviná se vydáváme po velmi dlouhé době a jsme rádi, že bydlíme tam kde bydlíme. Všude trubky, náletové stromy ještě bez listí, odpadky kolem cesty, nevzhledné budovy šachet a k tomu nic moc počasí, prostě jako z hororu. Karvinské moře, kde se koná dnešní orienťák je taková větší louže, kolem které je příroda zrekultivovaná. Po zmatcích na startu dávají taťkovi omylem mou mapu a říkají mu běž. Taťka si v podstatě až v cíli všímá, že to co běžel bylo nějaké krátké a že si dal "dětskou" trať. Mapy navíc nejsou, tak jdu pohodovku s Valinkou a mamkou. Taťkovi nakonec dávají správnou mapu po někom kdo nepřišel a jde znovu.
