Přesto, že na Black Hillu byly jejich řady rozmetány, znovu se zformovali a pod novou zástavou nás FO3 vyzvali k další zteči. Musím říct, že tentokrát nám zle zatápěli. Zlepšili taktiku i pohyb po bojišti a dokonale využívali hradeb. Chvílemi to s námi vypadalo bledě, ale pak se to začalo pomalu otáčet.
V krátkém období míru jsme návštěvníkům svíčkami osvětlili sklepení hradu, vyslechli historku mamky, kterak při dnešním výletu z Žimrovic za dosud nevyjasněných okolností spadla po stehna do Moravice a hlavně společně zakusili vynikající Peťanovu zelňačku s Majdiným domácím chlebem.
Pak se opět naplno rozzuřila bitva. To už jsme je ale měli přečtené a jednoznačně jsme dominovali. Zdecimovaní FO3 ač věděli, že to pro ně nedopadne dobře, se rozhodli k bezhlavému závěrečnému útoku na věž, kde jsme se byli velmi dobře vyzbrojeni a opevněni. Bojovali statečně do posledního muže, všechna čest.
