Viki: aby se mohla uskutečnit bitva jako řemen bylo nejprve nutno se zbavit mamin. Ty vysazujeme cestou v osadě Nové Dvory. Vojenská vzduchovka vzor 47 na obrázku níže se z bezpečnostních důvodů bitvy neúčastní. Tu nám půjčil jeden přítomný skautík a my si zkoušíme střelbu na terč. Na živé terče tedy nepřátele, tedy taťky se můžou používat pouze papírové koule.
Vali: střelivo jsme si připravovali doma po večerech. Samozřejmě jsme ho doma i patřičně otestovali. Pravidla boje jsou jednoduchá. Každá strana má svou svatyni, kde má uloženo pět relikvií. Cílem je své relikvie ochránit a získat ty protivníkovy. Kdo je zasažen vrací se do své svatyně a počítá do padesáti. Když nepřítel vnikne do svatyně není na něj možno střílet a musí mu být umožněn odchod s relikvií.
Viki: boje jsou tuhé, ale díky promyšlené taktice, početní převaze a lepšímu vybavení ( štíty) máme navrch.
Vali: Viki zapomněl jsi říct, že navrch máme i díky špionážní a sabotážní činnosti. Jako agent "Kuře" pracuji přímo na základně protivníka. Mým hlavním úkolem je zasypávat nepřítele různými požadavky ( prudit) a tím odvádět jeho pozornost od skutečného dění na bojišti.
Viki: Kuře máš recht. Svou skvělou prací se ti daří částečně z boje vyřadit minimálně třetinu jejich palebné síly..
Vali: nepřítel je i přesto, že se mu na krátký čas daří získat převahu, poražen. Jako vítězové máme právo vpochodovat na jeho území a okupovat část odkud se line úžasná vůně, tedy polní kuchyň.
Viki: musím říct, že kuchaře mají excelentního. Recept na ukořistěný guláš je prý vojenské tajemství, jen se podařilo zjistit, že v tom plave irský skot ;-)
Vali: Viki a ještě jsi zapomněl, že mají i skvělého pekaře. Kváskový chlebík z pekárny Teta Majda no to je pohádka mládí.
Viki: mamkám i přesto, že jsou z 66,66% blondýny se bez bloudění daří zdolat 15 km kolem malebné Moravice.
