Vali: já jdu do Dier taky, ale v trochu pomalejším tempu. Nakonec si ze sedla svého oře vychutnávám i podstatnou část Horných Dier.
Vk: druhý den je v plánu hřeben Fatry. Velké převýšení z Vrátné do Snilovského sedla překonáváme lanovkou. Pak na nej vrchol Velký Kriváň, otočka zpět a přes Chleb na Poludňový Grůň, odkud sestupem devastujícím stehenní svaly zpět do údolí.
Vl: po nechtěném vyprázdnění žaludku během přiblížení autem, jsem ráda, že na mě na vrchní stanici lanovky čeká můj koník, a že si můžu na jeho hřbetu zdřímnout. Probouzím se na Chlebu a výhledy jsou impozantní. Setkáváme se tu se zbytkem výpravy, ale zatímco oni pokračují na Poludňový Grůň, my otáčíme zpět ke stanici lanovky.
Vk: je sobota, takže je plánu něco, kde nebudou davy. Od chaloupky to máme pěšky do Tiesňav jen 1,5 km. Dáváme osvěžení v říčce Varinka a jdeme si užít pekelné stoupání na Malé nocľahy. Na 1,5 km překonáváme téměř 500 výškových metrů. Schody, řetízky, skály, nádherné výhledy a minimum lidí. Dolů opět po schodech a skalách do Obšívané doliny to v podstatě sbíháme, škoda brzdit, když to jede samo. Po koupeli v potoku hurá na pizzu do Terchové a studený relax ve Varince.
Vl: brutálního stoupání na Nocľahy si po svých užívám jen kousek páč mě přemáhá spánek. Jak se na kopci probouzím a vidím úplně mokrého a vyplivnutého koníka chci mu ulehčit a se slovy "šama" chci jít po svých. Bohužel dostávám zákaz, že je to tu nebezpečné, že jsem ještě malá bla bla. Takže šup do sedla a sbíháme dolů. V nižších polohách pak dostávám příležitost jít po vlastních.
Vk: poslední den jen k rozhledně nad Terchovou a domů. Neli a spol. s námi vše v pohodě absolvovali a vypadá to, že se jim to líbilo, protože maminy už plánují na příští rok další akci. Fatra je každopádně překrásná.
Vl: souhlas s bráškou. Fatra je bombastická.
