Vikiho občasník - Starobělské lurdy

K účasti na mém zatím nejdelším běžeckém závodě jsem přišel jak slepý k houslím. Cestou na start závodu, kdy už bylo jasné, že bude startovat jen taťka a mamka kvůli nachlazení nikoliv mamka říká „ a co kdybys to Viki odběhl místo mě?“.  Kolik je 3,2 km zatím nemám moc v oku, takže bez výmluv a pod podmínkou, že mi bude dělat mamka doprovod souhlasím. Závod je inspirován kultovní  Velkou Kunratickou, což znamená intervalový start po 10s a profilově náročný terén.

Startuji  jako 387 10s po taťkovi. Trasa není úplně jednoduchá. Každou chvíli na mě čekají  krátké, zato velmi prudké výběhy a ve stejném duchu seběhy.  Nachlazené mamce moc příležitostí k odpočinku nedávám, neb to běžím né o moc pomaleším tempem,  než by to v závodě běžela sama. Ve výsledkové listině čítající 392 jmen jich 33 nechávám za sebou. Příští rok jdu zase.       

VÝSLEDKY