Vikiho občasník - Ondřejník, Skalka

S mamkou jdu z Frýdlantu prudkou stojkou k Solárce. Chata je stále out, ale je tu malá dřevěnka, kde praská dřevo v krbu a mají megaporce zelňačky. Pokračujeme masívem Ondřejníku k jeho nejvyššímu vrcholu Skalka. Dnes jsou bohužel výhledy nic moc. Budeme zde muset zajít příští rok, kdy bychom se už mohli na beskydské vrcholy koukat z rozhledny, která zde má vyrůst. V nalezeném pokladu je Mimoň upír do mé sbírky, díky skřítkové. Výlet zakončujeme v útulné hospůdce na sjezdovce Opálená, kde projídáme taťkovu prémii získanou na Ondřejnické 15. Kuchyň musíme opět pochválit, za ty prachy chutné a hodně.