Vikiho občasník - Valašská dědina

V neděli sjíždíme z nocležiště na Soláni do rožnovské Valašské dědiny. Je fajn, že je téměř do každého stavení možno nakouknout. Nechápu jak v celkem malé cimře mohla žít třeba třináctičlenná rodina a navíc ještě mláďata domacích zvířat. Taky mě zaujalo, že měli postýlky jako pro trpaslíky, přičemž zase tak malí nebyli. Spali totiž v polosedě, protože měli strach spát v leže jako v truhle.  Z Jurkovičovy rozhledny je už i něco vidět, né jako před pár lety, kdy se kvůli sporu s ochranáři nemohly pokácet stromy bránící ve výhledu.