Nakonec jsem nasazen na vrchol Lysé. Trať je nutno nejprve řádně vyznačit, v mlze jaká zde panuje by se mohl někdo ztratit jako nic.
Pak je třeba zajistit, aby vyčerpaní běžci po doběhu doplnili palivo. S holkama připravujeme švédské ovocné stoly a tekutiny.
Občas je taky třeba pomoci moderujícímu říďovi v cílové rovince s indentifikací právě dobíhajících závodníků.
Pětiminutovka na lavičce v Kameňáku a jde se opět do práce.
Na to, že uvidím zblízka vysílač jsem se moc těšil. Bohužel dnes kvůli husté mlze nic, ani když jsem stál pár metrů od něj.
Na závěr se chytám pípy na párty pořadatelů, sponzorů a spřátelených gangů. Pivo z nedalekého beskydského pivovárku je prý výborné i přesto, že je kosa, chčije a pije se z kelímku. Z pohledu výčepního mi na něm vadí, že dost pění. A protože jsme EKO zavádíme, že má každý svůj kelímek s nadepsaným jménem.
Druhý den je samozřejmě nutné vše uklidit. Poslední jedenáctý ročník je za námi :-(
