Trávíme spolu prakticky veškerý čas. Odcestovat někde bez ní to se prostě nesmí stát. Mamka by mohla vyprávět, jak se musela autem vracet domů z Raduně jen kvůli zapomenuté Růženě. Provést očistu jejího mnohdy ušmudlaného těla je taky problém. Jakmile jsem viděl, jak to s ní v pračce háže, oplakal jsem to tak, že musel být prací program po pár minutách přerušen. Zmoklou Růženu jsme pak s mamkou vysušovali fénem. Vůbec nejradši mám naše intimní chvilky, když si večer znavení zalezeme do postele. Růžena vydávající lehké štěrkavé zvuky mě šimrá packami po obličeji a společně usínáme.
Abychom předešli podobným nepříjemnostem jako je zapomenutí Růženy doma vymyslela mamka vychytralý plán, totiž sehnat jí jednoho či dva dvojníky a dát je na místa, kde často býváme (auto, chalupa). Ale narazila. Prošla hračkářství, supermarkety, internet a nikde nic. Jediné co o ní zatím víme je, že se narodila na Srí Lance. Pokud někdo někde narazíte na její sourozence dejte prosím vědět.
