Šumavu já i Oli navštěvujeme poprvé v životě. Ubytovaní jsme ve Stachách spolu s dalšími kolegy našeho sportovního klubu. Program soustředění je následovný. Ráno běh, pak výlet na kole, pak někdy běh někdy odpočinek, večer restaurace. Během pobytu se nám daří navštívit dvě rozhledny. První z nich je Javorník, který je několikrát cílem našich ranních výběhů, jednou zde dojíždíme na kole. Další je Pancíř, kterou dobýváme kole. Na silničních kolech jsme nuceni pár závěrečných desítek metrů kvůli sklonu šněrovat silnici.
Klostermannova rozhledna na zalesněném vrcholu Javorníku, 4 km severozápadně od Stach, nabízí výhled na vrcholy Třístoličníku, Černé hory, Roklanu, Poledníku, Pancíře, Velkého Javoru či Ostrého. Autorem myšlenky, postavit na 1066 m vysokém vrcholu Javorníku rozhlednu, byl šumavský spisovatel Karel Klostermann. Po neúspěšném pokusu v roce 1914, který zhatila mobilizace, se záměr podařilo realizovat až v roce 1938. Autorem projektu i samotné stavby byl sušický architekt Karel Houra, který již předtím v roce 1934 postavil během 3 měsíců rozhlednu na Svatoboru. Pro veřejnost byla 18,5 m vysoká rozhledna se čtvercovou základnou otevřena 28. října 1938. Měsíc nato přišla další mobilizace a po odtržení Sudet v roce 1939 se Javorník stal až do roku 1945 nejvyšší horou Čech. Hranice Protektorátu Čechy a Morava probíhala tehdy hned za rozhlednou. V průběhu druhé světové války byla rozhledna využívána německým vojskem jako protiletadlová pozorovatelna. Po válce pak opět sloužila k turistickým účelům. Okolními smrky přerostlá rozhledna byla při rekonstrukci v letech 2002 - 2003 přistavěna do výšky 39 m. Slavnostní znovuotevření Klostermannovy rozhledny proběhlo 5. července 2003.
Na vrcholu Pancíře (1214 m) leží jedna z nejvýše položených českých rozhleden. V pořadí je to již druhá stavba tohoto druhu. Pancíř byl vždy velmi oblíbeným výletním místem a to zejména pro svou blízkost městečku Železná Ruda a dvou známým šumavským jezerům – Černému a Čertovu. V roce 1880 byla na Pancíři postavena jednoduchá trámová rozhledna za jejímž vybudováním stál Rakouský turistický klub. Nedožila se ovšem ani konce století. Nynější rozhledna byla postavena z iniciativy Klubu českých turistů v roce 1923. Byla vybudována společně s přilehlou chatou, která byla pojmenována po propagátorovi turistiky na Šumavě, Jaroslavu Mattušovi. Stojí dodnes a díky rekonstrukcím je ve velmi dobrém stavu. Stejně jako rozhledna, která je vysoká 18 metrů a na její vyhlídkovou plošinu ve výši 15 metrů vede 68 schodů. Lze z ní spatřit většinu dominant Šumavy na české i německé straně.
