Vydali jsme se na dva tréninky, kteří nám připravili naši kolegové. Funguje to tak, že si zvolíte trať vytisknete mapu a jde se na věc.
Nejprve zkouším OB v Dolní Lhotě. Trať je k dispozici týden, je bez čipů, každý si má změřit čas a poslat výsledek. Nemůžu ani boha najít třetí kontrolu tak bohužel DNF. Uklidňuje mě taťka když hlásí, že právě tato kontrola ho potrápila nejvíce.
Další OB se koná na Landeku a je normálně jako závod, tedy na čipy. Landek mám rád a trochu to tam znám takže se celkem těším. Nakonec je z toho pěkné fiasko. Hned někde u druhé kontroly ztrácím buzolu a bez správně zorientované mapy jsem v troubě. Ještě se nějakou dobu snažím něco najít, ale nejde to a zaznamenávám další DNF. Nejsem holt asi tréninkový typ a hláška "trénuje jen ten kdo si nevěří" se mi začíná docela líbit :-)
Taťka se i přesto, že buzolu neztrácí trápí snad na každé z osmnácti kontrol. Jednu po dlouhém hledání nenalézá vůbec, ale to později stavitel trati uznává, že ji dal omylem jinde. Jít 5,3km dlouhou trať hodinu čtyřicet hovoří za vše ;-) A nej horší je, že z mapy vyčetl, že tam nebude podrost (není šráfování) a běží v tříčvrťákách. Podrost je brutální a nohy má došlehané tak, že následující noc spí pouhé dvě hodiny, zbytek se drbe a ošívá ;-)
Buzolu nakonec jedna dobrá duše nalézá a donáší mi ji do cíle, ale happy end nám není souzen, páč pro změnu ztrácím celkem drahý čip, který jsem měl půjčený.
Po těchto dvou tréninzích bude doufám na bojišti lehce, protože na cvičišti bylo opravdu, opravdu těžce.
