Vikiho občasník - párty na Myslivně

Až na dnešek se nám s kámoši Peťou a Dominikem podařilo sladit termíny a dodatečně oslavit narozky. Lesní oslava má své výhody. Nezdemoluje se byt a sousedé jsou v klidu.

Vikiho občasník - Noc kostelů

Od kostela sv. Mikuláše bydlíme pár set metrů. Konečně ho poznáváme i zevnitř.

Vikiho občasník - Madrace

Madrace slouží k válení, Mad-race nikoliv. Cca 1200 lidí se přišlo poprat s obtížnými překážkami na 10 nebo 7 km trati. Nejprve povzbuzujeme taťku, pak máme spoustu času na návštěvu památníku v Hrabyni, protože teta Oli s přihláškou váhala a startuje až v předposlední vlně.

Příští rok má prý taťkův sportovní "zaměstnavatel" TV Polar postavit team také na dětskou trať. Bojím se, že se plazení v bahně asi nevyhnu.

 

TV Polar článek + video

Vikiho občasník - poklad k dětskému dni

Námaha těla i mozkových závitů se mi vyplácí. Zahradní lopatkou vykopávám poklad, vojenskou polní lopatku. Tu jsem už fakt nutně potřeboval. K tomu ještě doma dostal snad prvního měkkouše v životě, z kterého mám upřímnou radost. Maskáčové triko mám na sobě ve škole i doma a vůbec bych ho nesundal, kdyby se prý občas nemuselo vyprat.

Vikiho občasník - Soláň

Stejně jako loni se rodiče přihlásili na Valašský hrb. Po závodě jdeme ( jedeme) hřebenovkou k občerstvovací roubence na Kotlové. Večer stavíme přímo u penziónu Čarták náš nový dvousekundový stan. Bouřky jsou během dne a noci snad všude, tady ani kapka. Až druhý den ráno při balení stanu začíná deštík, který nám však nemůže zabránit ve výletu na druhou stranu hřebene,  směr Tanečnice. Od tohoto vrcholu se plánovaná smyčka vrací zpět. Cestou hledáme domečky sedmi trpaslíků. Daří se najít všechny, čili máme dalších 7 geocaching bodíků.

   

Vikiho občasník - máme kešku

Po první stovce nalezů ve hře geocaching chceme mít taky jednu vlastní keš.

Nejprve vybrat vhodné umístění. Volba lokality padá na Myslivnu, kde se vyskytujeme velice často a tudíž nebude problém s údržbou. Umístění je taky víceméně jasné. Ve spáře roury, kterou protéká potůček bude keš dobře chráněná před mudly ( ti co kešky nesbírají ).

Z betonu odléváme držák plastové schránky - kešky  

 

Pomocí stavebního lepidla vyrobený držák kešky přilepujeme do spáry roury.

 

Keška je vzhledem k možnostem pro její umístění velikostní kategorie mikro. Musí obsahovat logbook, kde se budou nálezci zapisovat.

 

Dále je třeba vymyslet proč tam vůbec ta keška bude. To ale vzhledem k tomu, že je náš milovaný kousek lesa v ohrožení není problém.

 

 

 

Zbývá dát keš na místo, zaměřit gps souřadnice, vymyslet pro kačery ( ti co kešky sbírají ) nápovědu  a vše poslat na schválení.

 

Schválení probíhá úspěšně. Bezprostředně po něm začíná boj, kdo ji bude mít jako první. Pochopil jsem, že mít keš jako první je asi dost prestižní záležitost, asi jako vyhrát závod. Číst si logy (záznamy o nalezení keše), jak kačer v obleku opouští práci, sedá do auta a řítí se ke kešce jsou velmi zábavné. Prostě kdo si hraje nezlobí.

 

Vikiho občasník - Kotař

A zase ten Kotař. Tentokráte ale novou trasou z Komorní Lhotky. Geocaching nás holt nutí poznávat nové. Z Kotaře po hřebeni na Ropičku a odtud výživný sjezd dolů.