Vikiho občasník - Silvestr

Den před Silvestrem se dozvídáme, že naši hostitelku Evelínku skolila viróza, tzn. tradiční oslava Nového roku na Hýlově nebude. Naštěstí se nás ujímá teta Míša vlastnící nádhernou chaloupku na Čeladné. Děláme velkolepý ohňostroj, kolektivní stezku odvahy a poprvé v životě  se „dožívám“ půlnoci.   

Vikiho občasník - večírky

Takovou sérii večírků během 14 dní jsem ještě nezažil, prostě z akce do akce.

 

Ke konci jedné párty jsem usnul. Jakmile jsem se probudil (a v důsledku viru, který navštívil mé břicho vrchem vyprázdnil obsah střev) vidím na stole obrázek s krásným věnováním. Moc hezké Klárko.   

Vikiho občasník - povánoční pohoda

Odpočinek mezi svátky? Ani náhodou. Přes den výlety co se neochodí, Zbuj, k Veličkům, Kotař, Kopr no a večer pařby.

Vikiho občasník - Štědrý den

Už jsem začínal mít trochu pochyby. V den D naposledy otevírám schránku v očekávání psaní z Božího Daru. Hurá dopis je tam. S napětím ho otevírám. Už po přečtení oslovení „Milý Viktůrku“ je mi jasné, že přijde. Jen aby mě obdaroval tím, co nutně potřebuji a co jsem mu nakreslil.

 

Skvělé!!! Vše co jsem nutně potřeboval ( kolobka, Lego s lordem Byznysem) mi Ježíšek přinesl. A k tomu navíc spoustu dalších užitečných věcí. Díky, díky moc chlape, tedy vlastně chlapče.    

 

Vikiho občasník - radnice a bruslení

Den před Štědrým dnem tradičně zařazujeme návštěvu načančané radnice. Letos si nenecháváme ujít ani bruslení na Masarykově náměstí. Na bruslích jsem v podruhé v životě, takže jsem rád, že stojím a chci-li kroužit s ostatníma musím být tažen. Že mě to bude tak bavit rodiče netušili. Po hodině je bolí pěkně nohy, mamku z toho, že na tom skoro 20 let nestála, taťku z toho, že měl o číslo menší brusle, protože v půjčovně už jiné neměli.

Vikiho občasník - Kotař

Naší novou oblíbenou destinací se stává beskydská Morávka. Oproti oblasti Lysá je tu klid a hlavně tu na mě po výletě čeká sladká, teda vlastně slaná odměna. Tou je bazén 36°C se solí z mrtvého moře.

Dnes s babi a dědou dobýváme chatu Kotař, po hřebeni pokračujeme na Ropičku odkud klesáme zpět do Morávky.

  

Vikiho občasník - obývák

Dětský pokoj? Omyl. To je  náš-můj obývák ;-)