Vikiho občasník - byčí párty

Jsme býčci narození v rozmezí 7 dnů, což je ideální pro společné oslavy. Kvůli nemocí chybí Máty. Jako již několikrát v minulosti nás hostí na své farmě v Hýlově jediná ženská naší party Evelínka.    

Šampáňo teče proudem.

Né všichni koňskou dávku šampíčka zvládají. V těchto situacích jsme rádi, že jsme rodiče nenechali doma.

Marcel Lesník alias Woodman se o párty náhodou dozvěděl a je prý hrozně poctěn, že nám mohl přijet zahrát.

Po krátké rozehřívačce hrou na dechové nástroje ...

...začíná rock and roolová smršť.

Večer romantika u ohně a k tomu nějaký ten buřt a steak.

Historický okamžik nastává ve sprše. Je mi myta hlava a já u toho neřvu. Evelínka prostě umí.

V neděli si dáváme krátký švih údolím Polančice zakončený obědem u Hasičů.

Na úplný závěr hoďka v bazénu klimkovických lázní a hajdy domů. Díky Evelínko byla jsi skvělá hostitelka.

Vikiho občasník - orienťák

Dnes  se snažíme orientovat v lesích u Štramberka.  Jelikož už v tomto sportu nejsme úplní nováčci jde nám to dobře, všech 7 lampiónků bez problému nacházíme a navíc v těžké konkurenci dvou družstev   vítězíme.      

Ani po absolvování více než 5km toho nemám a ani nemůžu mít dost. V nejvyšší komnatě Trúby je totiž uvězněná princezna Fiona, takže je třeba zdolat kopčisko na náměstí, spoustu schodů k Trúbě a spoustu schodů v Trúbě. 

Vikiho občasník - sjezd Moravice

  

Dnes máme vodáckou premiéru.  Do lodi nasedáme pod mostem ve Vítkově Podhradí. Nejprve zkoušíme,  co loď pod taktovkou úplných začátečníků umí. Po pár km plavby se dá říct, že to máme pod kontrolou, tedy loď jede přibližně tam, kde chceme my. 

 

Přes první jez, který je chvilku po startu náš koráb ještě přenášíme, druhý, po nastudování ze břehu úspěšně zdoláváme. Moravice teče překrásnou přírodou a třebaže je tu chvílemi loděk  jak aut na D1 je to balzám pro duši i oči.



Posledních 20 minut, kdy už nabývám dojmu, že rodiče plavbu opravdu zvládnou bez cvaknutí si dávám šlofíka. Budím se až po vylodění v Areálu dobré pohody v Žimrovicích. Za support musím poděkovat babi a dědovi, kteří přijeli do Podhradí ze Skřípova na kolech, tam je naložili do našeho auta a to nám převezli do Žimrovic.

Vikiho občasník - Bačkárka

Již podruhé jsme zavítali na hředen Javorníků do dětského bač-ráje a opět to bylo skvělé.

Nejprve zastavujeme na Horní Bečvě za účelem zkoušky nového plavidla. Funguje skvěle.



Z Koukalovic holkama si dávám sraz na rozhledně Súkenická



Loni jsem to ještě neskočil. Letos těsně, ale přece.

Turista nejsem nic moc. Nahoru na Portáš indiánsky (chůze-taťkův hřbet) a těch řečí kolem. Že by únava?

Hoďka spánku na Kohútce nepomáhá. Dolů jdu sice po svých, ale nedobrovolně a s řevem.

40°C Bačkáď je vrcholem celé akce. To by mohl děda vybudovat ve Skřípově.

 Já vím, na lov děvčat mám ještě čas. 

Vikiho občasník - narozky č.4

Letošní jubileum slavím jako vždy na etapy.  Ještě před kalbou s Byčí partou na Hýlově  je na řadě slušňácká rodinná oslava. Sice opět musím rozdávat pusy na všechny strany , poslouchat jak jsem vyrost, na koho jsem podobný apod., ale s vidinou, že z toho kápnou nějaké dárky se to dá  vydržet ;-)  Loni byl v rámci úsporných opatření dort celý z dílny rodičů, letos je v rámci časových možností z rodičovské dílny pouze „marcipánová pohoda ovečky Shaun“.  Dárky jsou opět skvělé. Ten nejobjemnější z nich ze mě dělá docela zámožného předškoláka. Kromě domu a auta,  které vlastním již od prvních Vánoc jsem totiž nově majitelem jachty.   

Vikiho občasník - Dolnolhotská 10, bowling

Dnešní den je docela nabitý. V dopoledních hodinách vyrážíme do Dolní Lhoty, kde se koná velká běžecká akce Dolnolhotská desítka. Nejrychlejší dnes budou určitě běžci k Keni, nejpočetněji zastoupená rodina jsou určitě Veličkovi. Kromě mě, je totiž na startu mamka, taťka a švýcarský strejček Vladánek. Strejdovy boty v kterých v roce 2008 absolvoval Zermattmaraton jsou jako nové, což jen potvrzuje jeho slova, že vůbec neběhá. K tomu navíc nepohrdne cigaretkou, takže je celkem pochopitelné, že si nevěří na čas pod hodinu. Že to pod hoďku dá, ale věří mamka a tak vzniká sázka o panáka. Vítězem běhu je nakonec hoch z Keni, vítězem sázky je mamka, protože strejda dobíhá pouhých 17s po ní v čase 51,40. Já ve sprintu kat. děti do 5let opět nevítězím, ale nejsem ani poslední.

Po sportovním dopoledni se přesunujeme do Krásného pole, kde dnes babi slaví 60. V rámci oslavy probíhá i klání v bowlingu. I když je i ta nejlehčí koule docela dost těžká přihlašuji se do hry. Video níže zachycuje, kterak se mi daří sejmout jednu kuželku. Ale pozor. Později po zdokonalení stylu se mi daří hodit i devítka.

Styl házení, který bych doporučil všem dětem tak do pěti let je následující:

1. podívat se jestli není v dohledu osoba zodpovídající za provoz bowlingu – styl by se jí nemusel líbit

2. vzít nejlehčí kouli

3. rozběhnout se s ní a vhodit ji na dráhu

4. běžet za koulí a jakmile začne ztrácet rychlost tak ji nakopnout

5. s ohledem na bod č.1 se co nejrychleji vrátit zpět na začátek dráhy

Vikiho občasník - Dobroslavický duatlon

Další závodní víkend. Taťka se opět fláká. Otěže zodpovědnosti za vzornou reprezentaci naší rodiny jsou na mě a mamince.


Dnes žádnou taktiku mající za cíl zvítězit radši nevolím a vyplácí se mi to. Poslední jako min. týden v Bolaticích zdaleka nejsem.

Maminka se dnes kromě běhu musí poprat i s kolem. Vzhledem k tomu, že na kolo letos usedá poprvé, je s podivem, že po dvojnásobném absolvování jilešovických serpentin nakonec přibíhá do cílové rovinky s úsměvem.