A zase na chvíli Rábl. Když nám se tu tak líbí. Tentokrát sami čili i bez někoho, kdo by nám tahal cesty. Ve skalách téměř nikdo, prostě pohádka. Výlet na Ztracené kameny a Pec (Viki s mamkou až na Jelení studánku) je úžasný a ani se nechce věřit, že o pár km dále (Ovčárna) je to jako na Václaváku před Covidem. Cestou tam i zpět samozřejmě povinná zastávka v Bruntálském aquoši.
Splout tuto technickou památku už máme v plánu nějaký pátek. Po malém občerstvení v bistru U čápa nafukujeme náš vor a vyplouváme . Bohužel už po padesáti metrech plavby přichází fatální chyba kapitána a vor jde v jediném obtížnějším místě na kanále ke dnu. 10 cm dlouhá trhlina je samozřejmě neopravitelná, takže plavba končí sotva začala. Už je ale na světě další termín plavby, kdy by nás mělo plout více.
Před třemi lety jsme splouvali úsek D.Benešov - Jilešovice. Dnes se je v plánu plout z Děhylova do Třebovic. Naše posádka je posílena o Valinku. Premiéru na vodě si odbývají Juřinci. První občerstvovačka je už po chvilce plavby na Loděnici. Řeka teče tak akorát tzn. žádný olej a dřina na pádle. Po cca 5km kotvíme v Třebovicích. Maminy jdou mezitím pěšmo přes Plesnou a Dobroslavice do Děhylova, kde vyzvedávají námi zanechané auto. Celou akci společně zakončujeme smažákem na Třebovickém mlýně.
Na naší hroudě v Palkovicích se ku příležitosti narozenin babi Jáši konal piknik. Akci jsem zahájil slavnostním přestřihnutím pásky od "nového" wc . Pro mě a Vali ale piknik vůbec neznamenal jen sezení, přežírání a tlachání. Strejda Víťa měl totiž připraveny zajímavé úkoly a tak zatímco já jsem se např. učil zacházet s kosou, Valinka sadila kopretiny. Za snahu jsme nakonec byli odměněni krásnými tričky.
Taťka se svým koučem Vikim vyrážejí vlakem směr Přerov na závod Geroy a tak dnes máme dámskou jízdu. Jedeme do nedalekých Fryčovic do obory Sovinec, kde chovají Jelence Běloocasé. Část trasy nás doprovází krásný motýlek z čehož jsem coby milovník hmyzu všeho druhu nadšená. Co by kamenem dohodil je aquoš Brušperk, kde ukončujeme dnešní krásný výlet.
