S chlapy dnes trochu pohybu na čerstvém vzduchu a k tomu zdravý oběd ;-) Není třeba měnit osvědčené, takže klasika Loděnice, Dobroslavice.
neděle 13. září 2020
Tatry - matky na útěku
Dalo by se říct už tradiční akce, kdy si udělají maminy víkend pro sebe letos zamířila do východní části Tater. V ideálním počasí byla cílem chata pri Zelenom plese. Holky měly na rozdíl od původního červnového termínu štěstí, protože pět dní po jejich návratu díky další vlně panika-demie hranice se Slovenskem zavřeli.
sobota 12. září 2020
novinky konValinky - Geroy
S taťkou a Vikim ( maminka jela do Tater ) jsme se vypravili do Frýdlantu na překážkový závod Geroy. Překážky jsou dělány spíše pro větší děti a z obav jestli bych to zvládla do oficiálního závodu přihlášena nejsem. Po závodě si to zkouším a vše v pohodě zvládám. Stromolezecký trénink se mi zde náramně hodí. No a nebyla bych to já, kdybych si celou trať neproběhla několikrát, v tomto případě čtyřikrát. Příští rok už bez obav můžu zkusit ofiko závod.
sobota 5. září 2020
novinky konValinky - historickou tramvají
Historickou tramvají jsme se projeli po naší oblíbené trase Vřesinská - Zátiší. Ve stanicích Vřesina a Dolní Lhota byly 10 minutové pauzy, abychom si mohli projít a prohlídnout jiné historické kousky, s kterými jsme se míjeli. Bezva akce a hlavně žádná davovka.
neděle 30. srpna 2020
V + V občasník - Rychleby, Jeseníky, Heligón
Vk: poslední týden prázdnin v milovaném Ospalém Heligónu v Horní Lipové si dám líbit. Pokolikáté už tady budeme? Že by kulatiny, tedy po 10?
Neděle:
Vk: ač Bruntálem tu a tam projíždíme prakticky od mého narození nikdy jsem nebyl na prohlídce místního zámku. Dnes to napravuji a s mamkou dáváme prohlídku.
Vl: já s taťkou mám jiný plán a to oblíbený bruntálský aquoš. Venkovní divokou řeku tu mají fakt silnou.
pondělí:
Vk: první výlet jdeme přímo z penzionu přes kopec Klín do Ramzové. Ten to výlet jsme šli v období podzimních prázdnin v roce 2018 a byl to tehdy očistec. Odspodu liják, pak sníh z deštěm a my totálně promrzlí. Dnes je ideální počasí a část výletu se jde podle mých not, takže žádné stezky, ale hezky přímo lesem.
Vl: v Ramzové vzpomínáme na příhodu z roku 2018 V restauraci nešťastnou náhodou padám z lavice pod stůl. Řvu jak tur, takže můj zachránce ke mě přiskakuje a jak mě rychle zvedá bum hlavou do rohu stolu a řvu ještě víc, no a aby toho nebylo málo v nastalém zmatku ponořuje mou nohu do krýgle s vařícím čajem a to už řvu úplně nejvíc. Z dnešního výletu se mi nejvíce líbí jízda na kárách. Jelikož Viki se svých jízd vzdává dávám jich s taťkou pět.
Vk: svých jízd se vzdávám, protože to vůbec nejde ovládat a jsem furt mimo dráhu. Zpátky k penzionu se vracíme vlakem.
úterý:
Vk: jsme lovci zámků. Dalším z nich je Jánský vrch v městečku Javorník. Z prohlídky nejsem úplně nadšen asi proto, že jsme zvolili okruh "hospodářské zázemí zámku" no a kuchyně apod. mě zase úplně nezajímá.
Vl: já volím správně a to dětský okruh. Než si s holkami vybereme vhodné šaty a než se do nich oblečeme hrozně to trvá, takže má nakonec prohlídka místo 45, minut 90.
Vk: všichni společně si pak na pokladně vyzvedáváme pomůcky potřebné pro absolvování pohádkového okruhu a další dvě hodiny plníme úkoly na čtrnácti stanovištích v zámeckém parku.
středa:
Vk: s mamkou jedu vlakem do Ramzové a odtud na Ztracené skály a zpět do Lipové. Skály krásné, ale je takový fičák, že lozit po nich není radno.
Vl: já s taťkou taky vlakem, ale na opačnou stranu do stanice Lipová lázně jeskyně. Odtud přes vyhlídku Medvědí kámen a Studniční vrch do lázní Jeseník, busem do Jeseníku a vlakem zpět.
čtvrtek:
Vk: ve středu večer přijíždějí Juřínci a budou až do konce. Dnes vlakem do Ramzové, lanovkou na Šerák a hřebenové kolečko přes Keprník a Vozku.
Vl: těch borůvek všude, krásné výhledy a super polezeníčko po skalkách Vozky.
pátek:
Vk: zase se dělíme. Já s mamkou a Juřínky prohlídka přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně. Pak sami muzeum Johanna Schrotha v Lipové, bratrance a konkurenta známějšího V. Priessnitzce. Ten na rozdíl od Priessnitze používajícího vodu používal k léčbě víno.
Vl: s taťkou se necháváme vyhodit na Červenohorském sedle a v úžasném počasí jdeme hřebenovku přes Keprník na Šerák, dolů lanovkou a vlakem do Lipové.
sobota:
Vk: hlásí nic moc počasí proto měníme cíl Borůvkovou horu za kratší výlet Račím údolím, ke kterému neodmyslitelně paří bitva o hrad Rychleby. S Domčou se opevňujeme v nejvyšší věži a ač nepřítel používá jako zraň kopřivy a igelitové pytlíky naplněné močůvkou pozice se nám daří ubránit a jako vždy vítězíme.
Vl: cestou zpět s maminkou navštěvuji lipovský Faunapark, kde kromě čerstvě narozených tygříků mají celou řadu dalších krásných zvířátek.
Vk + Vl: víme opakujeme se, když stále dokola říkáme že "Heligón je nejvíc", ale tak to prostě je.
středa 12. srpna 2020
novinky konValinky - Čenkovice
Po roce opět vyrážíme na pár dní s rodinkou tedy Magdy. Čenkovice jsou vesnička v přírodním parku Suchý vrch-Buková hora nacházejícím se mezi Králickým Sněžníkem a Orlickými horami. Naše chajda je na jejím konci, kousek pod Bukovou horou s dalekým výhledem do okolí.
V den příjezdu dáváme pohodový výlet na Suchý vrch. Naši vzpomínají jak to zde krosili s kočárkem v roce 2009 s půlročním bráškou a jak se v bufetě u rozhledny občerstvovali smažákem na plastovém podnosu. Tehdy se Kramářova chata rekonstruovala. Dílo bylo v roce 2012 dokončeno a my jsme si dnes mohli v této stylové chatě pochutnat na dobrém žvanci.
Další den si dáváme tak trochu očistec. Výstup na Králický Sněžník ze Stříbrnic je sice dlouhý jen nějakých 6 km, ale během nich třeba nastoupat více než 800 výškových metrů a to se v tom panujícím teplu bez nějaké té "kapky" potu neobejde.
Další den si ordinujeme pohodičku. Překrásnou přírodou po úzkých silničkách se přesunujeme na začátek Orlických hor do přírodního parku Zemská brána. Zde nejdříve koupačka v Divoké orlici, výlet jejím malebným údolím, na otočce ještě lepší koupačka, relax na "pláži" a skoro stejnou cestou zpět.





















































