novinky konValinky - orienťák v Havířově

Závod je sice v Havířově a ač jsem zde nikdy nebyla cítím se jako doma. Vypadá to tu totiž přesně jak v naší porubské Sorele ( arch. styl Socialistický realismus ) , kde bydlíme. Vše jde zase jako po másle, žádné kufrování. Mi trošku pomáhá s mapou maminka, Vikimu tatínek.

Vikiho občasník - zimní sraz

Přes 300 členů různých oddílů se sešlo na Ostravici kousek od Sepetné. Hlavní náplní akce byly různé soutěže, my se však mnohem více věnovali stavění bunkrů v lese. Nakonec přišla mrknout ségra, která se potulovala kolem Zbuja a Medvědí skály.

Vikiho občasník - Lysá

Mamka opět v ouřadu. Našeho osmnácti kilového drobečka s vědomím, že bychom ji do kopce ( i z kopce) museli velkou většinu cesty vláčet na hřbetě, umisťujeme do školky. Říkáme si pátek, všední den, to by na vrcholu nemuselo být takové peklo. Bohužel se mýlíme. Jsou tu všichni. Slíbený smažák se nám ale v Bezručce daří urvat. To co se nám nelíbí se naopak zjevně líbí do půl pasu svlečenému důchodci Čupovi. Korzuje po nejfrekventovanější trase a každou chvíli se nechává fotit s fanoušky. Prostě idol ;-)

      

novinky konValinky - Velký Javorový

Maminka musí do práce, tak v oslabené sestavě odjíždíme pryč z pod té hnusné smogové deky. Nahoře vládne překrásné počasí a díky inverzi je tepleji než dole. S bráškou děláme blbiny ve sněhu a přímo na vrcholu budujeme poutní místo. Nej zážitek dne je samozřejmě jízda lanovkou.

Vikiho občasník - PF

S našim oddílovým pokřikem

Jaro, léto, podzim, zima
se Sedničkou je vždy prima.
Přírodu tu milují,
proti škůdcům bojují.

vstříc novým novým výzvám a zážitkům.

Vikiho občasník - za sněhem

Cílem dnešního výletu je zajet nové boby. Ve výchozím bodě v Komorní Lhotce vidíme, že za sněhem budeme muset výše než na Godulu. Jdeme na Kotař, odtud po hřebeni na Ropičku. Sjezd po zmrzlém sněhu je místy o držku a náš tažný oř je po většinu sjezdu využíván jako oř brzdný.

 

Vikiho občasník - Silvestrovský večírek

Tradiční oslava Silvestra se skupinou "Býčci 2009" se letos konala již 29.12, protože v den kdy to má správně být už měla klimkovickou Mozaiku obsazenou jiná skupina. Jelikož jsme už celkem vyrostli a většina z nás má už mladšího sourozence museli jsme se z tradičního místa konání, domku u Martínku, přesunout do většího. Tělocvična v Mozaice byla pro naše blbnutí a následný nocleh ideální.