pondělí 17. dubna 2017

Vikiho občasník - Velikonoce

Pomlázky z vlastní dílny nejsou vzhledově úplně profi, ale to podstatné velikost a úderná síla nechybí.


 
Díky kolu a kolobce stíháme veškeré porubské příbuzenstvo a taky kámošky. Na seznam přibyl nový objekt. Letos to ségra slízla jen propagačně, v dalších letech to tak lehké mít nebude. 



neděle 16. dubna 2017

Vikiho občasník - Kotař

Zase na oblíbený Kotař a zase novou cestou. Tentokráte pořádnou grapou kolem Vysutého vodopádu. Padání vody se ale moc nekoná. Asi sem budeme muset při jarním tání.







sobota 15. dubna 2017

Vikiho občasník - Slavíč

Doposud jsem byl pouze ve stejnojmenné turistické chatě, na samotném vrcholu, který je od ní vzdálen 2 km a nevede na něj žádná turistická značka nikoliv. Dnes další beskydská tisícovka dobyta prudkou cestou z Morávky. Z vrcholu, nebo spíše z náhorní plošiny nejsou žádné velké výhledy, ale ten božský klid je vynahradí. Dolů to na kolobce s megaporcí ovocných knedlíků v břiše pěkně sviští.







pátek 14. dubna 2017

Vikiho občasník - generál Laudon

V Novém Jičíně, kde na následky nemoci zemřel má tento oblíbený generál z lidu muzeum. Jelikož mě Prusko - rakouské války, ostatně stejně jako všechny jiné, dost zajímají, je návštěva povinná. Opravdu skvěle a moderně nebo jak se říká interaktivně zpracovaná expozice, která se určitě musí líbit i těm méně zapáleným. Součástí je i muzeum klobouků. Jelikož je letos výročí 300 od smrti Laudona měla být na zářijových slavnostech města i rekonstrukce nějaké té bojové akce.


 






středa 5. dubna 2017

Vikiho občasník - první předehrávky

Před půlrokem jsem poprvé vzal housle do ruky. Dnes je třeba ukázat co jsem se naučil. V první skladbě je ještě slyšet nervozita z vystupování před plným sálem, druhá už je o poznání lepší. Že to bylo celkem slušně odšmidláno usuzuji dle potlesku publika a taky dle toho, že jsem neprobudil spokojeně spící sestřičku.

 
 


 

středa 22. března 2017

Vikiho občasník - *Valérie


Mám sestřičku. Můj návrh Kavalerie nakonec neprošel, ale myslím, že i to co zbylo je docela dobrý. Vikouš a Valouš to jde k sobě.

Na svět si cca o dva týdny pospíšila. Když přemýšlím proč tak učinila napadají mě dvě věci. Buď to chtěla nižší porodní váhou mamince trochu usnadnit. Anebo, a to je myslím pravděpodobnější, se chce přímo zúčastnit mých prvních houslových předehrávek konaných 6.4. když už se půlroku účastnila né vždy uchu lahodící přípravy. Však se ji zeptám až bude mluvit.

Holky to zvládly naprosto skvěle, jsou zdravé a chlapi šťastní. Aby bylo dítko zdravé i do budoucna musí se prý pořádně zapít. Po tom co jsem viděl jak se tohoto nelehkého úkolu zhostil taťka můžu říct, že Valoušek nemůže v životě dostat ani rýmu.




pondělí 20. března 2017

Vikiho občasník - Tatry

Naprosto mě teď učaroval šestidílný seriál P.Barabáše o Tatrách. Ráno před školou teď žádné Déčko, ale Příběhy tatranských štítů.  Nej je 6 díl o dvou borcích co přešli celý zimní hřeben bez podpory a vynášek. Na Žabího Koňa prý né, ale Ostrý Roháč mi taťka na letošek slíbil.