Vikiho občasník - Silvestr

Silvestra trávíme,  stejně jako předloni,  na základně „U Martínků“ v Hýlově. Je to kalba se vším všudy : kamarádi, holk-y(a),  šampíčko, ohňostroj a hlavně pramalý rodičovský dozor.  Půlnoční přípitek pro naprosté vyčerpání  opět  nedávám.  Nový  osobák 23:30 je však příslibem, že v roce 14 budu o půlnoci přitom.   

 

Vikiho občasník - Vánoce na blátě

Po slibném  začátku na Vaňkáči před svátky  začíná hned po Vánocích jaro. Bez sněhu jsou i hory a při teplotách nad 10°C ho nedokáže vyrobit ani nejmodernější technika. Místo lyžáků musím obout pohorky a šlapat. Ještě, že je po každé túře za odměnu  koupačka v bazénu.     

Vikiho občasník - Vánoce

No ještě že se zanedlouho odstěhuji do většího. Ještě jedny  Vánoce  a neměl bych už hračky kam dát. Díky Ježíšku za Eiffelovku, Big Ben, hromadu Lega atd.  

Vikiho občasník - lyžařská sezóna zahájena

Počasí zatím provozovatelům lyžařských středisek moc nepřeje. Šikovným klukům z nedalekého Wengenu (Vaňkáče) se podařilo k naší velké radosti  uplést z hovna bič.

  

Vikiho občasník - dopis od Ježíška

Přišlo mi důležité psaní z Božího Daru. Ježura píše, že přijde. Přesto nic neponechávám náhodě a sekám latinu. Včera čučeli, když jsem bez příkazu, vyhrožování ba dokonce bez jakéholiv jejich podnětu uklidil hračky. Teď hlavně nepolevit a pár dní to ještě vydržet ;-)

Vikiho občasník - inverze

„Odborník“ z nejpovolanějších, náměstek primátora pro životní prostředí soudruh Madej tvrdí  „ …letos to ale zatím vypadá, že žádná inverze  nebude …“. Žije asi úplně  jinde než v Ostravě, když si nevšiml, že inverzních dní už bylo letos na podzim požehnaně, např. několik posledních dnů. Na jeho pozici by možná bylo dobré vědět, že  inverze nerovná se smog. Krátké školení by určitě prospělo. Třeba u bývalé místopředsedkyně strany zelených Kačky Jasques. Strejda Madej by ji pak mohl na oplátku vysvětlit co je to biomasa, tedy pokud to ví. No a kdyby to nelezlo do palice, doporučil bych  třeba ministerstvo obrany. Tam  to zvládne každý, že Karolíno?   !!!stop!!! … nebudeme si kazit čas předvánoční.

Když jsem dnes odjížděl ze zamračené  Ovy  bičované ledovým větrem, moc jsem nevěřil maminčiným slibům, že pojedeme lanovkou na Javorový. Měl jsem strach, že nastane situace jako minulý týden na Pustevnách, kdy byla lanovka kvůli větru mimo provoz a budu muset po svých. Kdo zná jaká je to po černé sjezdovce na Javorový grapa jistě mé obavy chápe. V dolní stanici lanovky v Oldřichovicích nejen, že nefouká, ale je nádherně slunečno. Jak  lanovka nabírá výškové metry stoupá i  teplota, že by inverze pane náměstku? Nahoře je fantasticky. Bezvětří, teploučko, opalovačka. Z Morávky přibíhá strejda Honza s taťkou a společně si tu nádheru užíváme.  

 

 

 

 i Tatry možno viděti

 

 v Třincu se robi i v sobotu

 

Vikiho občasník - přebor VŠB ve veslování

Dnes poprvé zkouším veslování na suchu. Říká se, že kdo se na trenažéru nepozvracel, není veslař.  I přesto, že se při svém tréninku veslařem nestávám, můžu říct, že tento sport je fakt pořádné řemeslo.

 Mamka se trenažéru za dob studií docela seriózně a úspěsně věnovala a z nostalgie se přihlásila na dnešní závod. Stejně tak strejda Víťa. Ten sice na trenažéru ještě neseděl, ale jako malý chlapec vesloval na Odře  v oddíle Perun. Po přihlášení do závodu oba řeší stejný problém. Mají totiž nějaké to kilo nad hranicí kategorie „lehké váhy“. Váha je v jízdě na trenažéru dost podstatná tzn. je daleko výhodnější být nejtěžší v „lehké váze“ než nejlehčí v „těžké váze“. Oběma se nakonec daří váhu zredukovat, mamce úpravou jídelníčku, strejdovi projížďkami na kole po městě v plné polní.   

Mamka to drtí skoro jako za mlada a je z toho druhé místo. Strejda sice na bedně není, ale na nesportovce-kuřáka dobrý výkon.

 

 

VÝSLEDKY