K2 v tomto případě neznamená obávaný himalájský vrchol nýbrž chaty Kamennou a Kamenitou.
V pátek po školce a práci jsou to sice hoňky, ale na nádraží jsme stejně jako ostatní členové expedice včas. Vlakem do Jablunkova, přestup na bus do Dolní Lomné a pak už jen 6 km stále do kopce na Kamennou chatu. Cestou prozkoumáváme skálu Severka a hned je tu plán, že příště vezmeme nádobíčko a trochu si zalezeme.
K chatě přicházíme za šera. Mají navařeno a moc hezky se o nás starají. Nespíme přímo v chatě ale k naší velké radosti dostáváme přilehlý srub, kde můžeme dělat rámus a hrát polštářové bitvy aniž bychom někoho rušili.
Druhý den nás čeká hřebenovka na chatu Kamenitý. Nejprvé trochu stoupáme na nádherný V. Polom. Nechali tady stát kůrovcem zničené stromy, čímž má ten kopec nezapomenutelnou atmosféru. Sem tam jsou ještě sněhová pole. Na Muřínkově vrchu si dáváme oraz.
Já s taťkou odbočujeme do Horní Lomné. Jdeme mimo stezky zkrz pastviny, kde se pasou ovce, krávy, koně.
Zbytek výpravy pokračuje hřebenovkou přes krásné Kozí hřbety na Slavíč.
V údolí s taťkou vidím lidi na zastávce tzn. znamení že něco pojede. Pomáháme si dvě zastávky busem. K chatě je to pak už jen 2 km stoupání.
Nedlouho po nás přichází úderná hřebenová skupina. Jsou díky sněhovým polím promočení, v nohách 23 km, hladoví. ale spokojení. I na Kamenité je po všech stránkách skvělý servis.
V neděli původní plán měníme na pohodové skoulení do údolí na bus a vlak domů.
