Překážkové
běhy vznikají jako houby po dešti. V mé oblíbené tréninkové lokalitě zámku
Hradec n. M. letos premiéru jeden takový měl. Sliboval 13km s 600m
převýšením, dvacku překážek a oproti americké konkurenci ještě akceptovatelné
startovné . Po skoro 20 letech běhání už klasika celkem nudí, proto je třeba
zkoušet novinky.
S největšími
krasavci široko daleko Kempinátorem a mjr. Zemanem nastupujeme za Julbo
v druhé vlně. Vlny startují každých 15 minut po 30 ks. Po pár metrech od
startu se musíme probít přes hradbu těl
zbrojnošů. Kempič, vyčnívající svou krásou z davu na to doplácí, je zbrojnoši zachycen a zatímco my už o 100m
dál bojujeme proti proudu vody z hasičských hadic on je skoro na startu.
Za osvěžením
je plazení pod ostnáčem, fyzicky fakt pakárna, zadek se mi furt zvedá, čímž značkové trencle Kalenji za 140 KČ
získávají od drátu prdelní větrací otvory. Mjr.
Zeman samozřejmě exceluje. Následuje průběh el. sprchou, 5 m koridorem drátků
napájených autobaterkou. V rychlém sledu jsou další překážky např.
překonání 4m stěny. Šup do Moravice a brodění po proudu k mostu, kde je
průlezka z pneu. Dále na louce pár prolézaček, klus s polenem po
oválu z kamenů, vytažení pneu z vody na most a konečně delší běžecký
úsek.
Běží se stojkou do zámeckého parku, odkud následuje pozvolné klesání zpět k řece, kousek mírného stoupání a náběh do kamenného vyschlého koryta. Korýtko stoupá, stoupá, sem tam je třeba přelézat prostě supertrailový mňam kilometřík. Za korytem trochu stoupání a už jsme nad hájenkou Doubrava, kde je občerstvení. Jsou tu lanové překážky a přede mnou 4 lidi ve frontě, takže musím 1-2 min čekat. Jak odbíhám, přibíhá takticky vyzrálý mjr. Zeman, kterého tři borci co stojí v řadě pouštějí před sebe. Z překážky prý Mára vybíhá kousek za mnou, pak prý na zemi vidí bílou šipku do obory … no já pokračuji po těch Heroes oranžových kolem obory, bílé jsou přece z podzimní Silesie ;-)
Běží se stojkou do zámeckého parku, odkud následuje pozvolné klesání zpět k řece, kousek mírného stoupání a náběh do kamenného vyschlého koryta. Korýtko stoupá, stoupá, sem tam je třeba přelézat prostě supertrailový mňam kilometřík. Za korytem trochu stoupání a už jsme nad hájenkou Doubrava, kde je občerstvení. Jsou tu lanové překážky a přede mnou 4 lidi ve frontě, takže musím 1-2 min čekat. Jak odbíhám, přibíhá takticky vyzrálý mjr. Zeman, kterého tři borci co stojí v řadě pouštějí před sebe. Z překážky prý Mára vybíhá kousek za mnou, pak prý na zemi vidí bílou šipku do obory … no já pokračuji po těch Heroes oranžových kolem obory, bílé jsou přece z podzimní Silesie ;-)
V seběhu
do Kajlovce se přelízají balíky slámy a
máme tu tech. disciplínu, hod oštěpem. Trefuji, ale oštěp vypadává
z balíku slámy, takže fasuji odměnu 20 angličáků. Fuj to je dřina, doufám,
že byli dnes poslední. Několik set
metrový běh potokem Hradečanka je příjemným zpestřením.
Začíná
stoupání na protější kopec, v jehož polovině je běh s pytlem písku
prudkou lesní stojkou. Táhlé stoupání pokračuje a je zakončeno občerstvením a převracením pneu. Cestou dolů se přelézají ploty, ručkuje,
přelízají pneu, střílí z luku ( tentokráte bez angličáků). Kalňačka Kaljoveckého rybníka
je skvělá volba, 20 m znamená pár
kraulařských temp s příjemným osvěžením.
Kalvárkou
opět nahoru. Dolů přes překážku do vyhloubeného vodního příkopu, přes hromadu
bahna ke kapličce v Hradci.
Po žebři do betonového
koryta, ohnout hřbet a 200m brodění tunýlkem až do centra Hradce. Světlo na
konci tunelu nevidno, neb není rovný, trasu vytyčuje jen několik signálních
tyčinek, jinak tma. Pro mě osobně to je nej vzrůšo na trati, tady si to musím
někdy v rámci bobříka odvahy projít s prckem.
Po průběhu
Hradcem šup do Moravice, po laně vyšplhat a dotknout se mostu, ještě malý
brodek náhonu a je tu cílová louka. Zrovna, když přibíhám k vodnímu příkopu
zapalují poslední přeskok a plameny šlehají do 2m, wow. Čekám, že příkop bude
tak po stehna, šup a jsem tam po prsa. Po něm přelézt hromadu hlíny, proskočit
ohněm, který je už jen po pás a je hotovo.
Jelikož se
jednalo o první ročník tak malé zhodnocení:
- zázemí na
loukách u Belárie je pro velký závod jako stvořené
- pro děti
malý Hero překážkáč, skákací hrad, zorbing, střelba z luku - super
- pro
všechny ukázky aikido, zbrojnošské bitky atd. – super
- stánek
Radegast, 30 KČ 10°, 38 KČ 12° za tu
jejich eurosračku – palec dolů
- u stánku mikulovského
Galantu ceny vinikajícího moku bohužel kvůli diktátu konkurence stejné, ale
zážitek skvělý. K tomu zdarma pražený ječmen :-) Snad přijedou i příště, kdy máme v plánu přenocovat
ve stanu.
- obtížnost
překážek nejsem schopen s konkurencí porovnat, protože jsem zatím podobný
závod neběžel. Mě přišly lehké, ale jak jsme pozorovali u dalších vln překonávání
4m stěny, tak někteří asi budou jiného názoru.
- trať
závodu členitá, těžká, spravedlivá, nádherná. Možná by to jen chtělo
nějak zakomponovat průběh kolem Bílé věže a zámeckou bránou ať i přespolní vidí,
jaké to tu máme krásné.
VÝSLEDKY
článek opavský deník
Video z trati
VÝSLEDKY
článek opavský deník
Video z trati