S dvojnásobným
mistrem republiky v beertreku R.Kasalíkem alias Kasou jsem se na LH24
domluvil v září právě po MČR, krátce před window.
Od prosince
jsem chtěl žít na horách, ale nějak se to zase zvrtává, nicméně dva kvalitní
tréninky se Standou a jeden sólo dávám. Hned po Silvestru výběh na Smrk a týden
před LH Ostravice – Morávka. Prostě jako
vždy se téměř všechny tréninky odehrávají na úpatí Nízkého Jeseníku.
Co je plus
oproti minulosti, tak až na jakousi střevní svini ani jedna nemoc – rýmečka,
která předtím přicházela skoro s každou změnou počasí. Je to tím, že už
vůbec nechodím plavat nebo, že několikrát týdně baštím tvarůžky a kysané
zelí???
Z putování
na Morávku týden před závodem vím jaký brutální led je od Lukšince. Sníh furt
nikde, tak měknu a říďa mi dva dny před startem přiváží boty s hřeby.
Dle
relativně seriózního internetového plátku jsme pasováni do role favoritů a
pronásledovatelů loňských vítězů Oldy a Adama z Izumi.
Ráno při
prezenčce všude cedule, že je nutné mít mačky nebo řetízkové nesmeky, které
opodál za 950 prodávají. Nutnost? Byznys?
Těžko říct. Dal jsem dvojku za boty a další litr investovat nehodlám,
buď disk nebo vyjde risk.
Přesto, že
jsem starší, pomalejší a předpoklad finiše je v lichém okruhu podléhám
tlaku Kasy a začínám první rundu. Klušu s Oldou z Izumi. V hangu
od Butořanky probíráme jeho kixboxerskou kariéru. Nad hangem přecházím do klusu
a Oldu ztrácím. Kurňa, buď mu vadí, jak furt vykecávám nebo je to taktika, být
v našem stínu a ráno udeřit, rozhodně to ale není tím, že by mi najednou
začal jít běh do kopce. Škoda, myslel jsem, že bychom mohli dlouho běhat
společně. V seběhu testuji, co umí nové botky na ledových plotnách na
Lukšincem. No tak ano, ale raději budu, když ten nahoře propíchne peřinu.
Na předávce
jsme třetí, ale to je úplně jedno. Důležité je, že začíná pořádně sypat a seběh
je za odměnu.
Od třetího
okruhu se dostáváme do vedení. Kasa se kalibruje na čas něco pod 1:30 okruh a
neuvěřitelně přesně to v dalším průběhu drží. Izumi je pořád jak stín pár
minutek za námi.
V osmé rundě
(mé čtvrté) konečně nějaké „vzrůšo“. Žaludku se moc líbí ve fantastické
gastrozóně, zato se mu vůbec nelíbí otřesy při seběhu. Od této chvíle až do
konce závodu se mění běh – gastro – spacák – běh na běh –
záchod – gastro – spacák – záchod – běh.
V noci vládne
ve vrchních partiích bílá tma – silný vítr s hustým sněžením. Váček s čajem
musím oproti zvyku lupnout vždy už pod sjezdovkou, neb rukavice za 39 z Decatlonu
moc nehřejí a na vrcholu ani nevím, že mám prsty.
Jediná fotka parťáka Kasy (ten vlevo), kterou jsem našel. Vpravo "vyplý" Peťa Žákovský.
Do rána
hezky střídáme, Kasa vypadá na předávkách svěží, Izumáci jsou někde za námi,
jak daleko ale nevím, neb to průběžně nesleduji. V gastro žeru, co mi
přijde pod ruku ( např. párečky), protože je to stejně jedno a vše vzápětí letí
ven.
Po 13 rundě
mi Kasa říká „vole máme náskok o 40 minut“. "Super, trochu zvolni kámo a závěr
si vychutnáme“ říkám mu.
14 rundu
Kasa dokončuje 3 a ¾ hodiny před koncem závodu. Ty vole to dáme 16 s prstem...
V seběhu
15 rundy přemýšlím čím Kasu uplatím, když mi řekne, že na to už sere ( 15 kol
by mělo na vítězství stačit). Na Albíňáku vytáčím Kasu s klasickou hláškou
„Albínek“ na druhém konci se ozve jsem připraven. „Pořádně si to užij chlape
máš na rundu 2hod 10min“ říkám při poslední předávce, no a Kasa si to za 1:37
užívá.
V jednotlivcích
samozřejmě držím palce sparingovi Standovi. Ze zákulisí vím, že to bude mít
hodně těžké, protože se od středy necítí dobře. Žádná teplota, rýma ,bolest v krku,
někdo by řekl simulant, ale já přesně vím vo co go, protože právě to jsem míval
xkrát za zimu v dobách, kdy jsem chodil plavat a nežral na kila tvargle se
zelím ;-) Každopádně bych s tímto do závodu nešel a výsledných 12 kol
nechápu. Zrak všem vytřel v branži dosud neznámý Václav Utínek s 13 koly!
Taky nechápu,
jak se můžu kamarádit s magory jako Stoža a Kury, kteří každý dávají 11
rund, a aby nepřerušili několik let trvající šňůru účastí na Lysacupu, jdou
ještě dnes večerní etapu od Bezruče ;-)
Očekávám „black
monday“ a vtipný telefon od řídi nebo Standy typu „nejdeš dnes úseky?“. Telefon dle
předpokladu přichází, ale problémy s chůzi ze schodů či sedáním na záchod
nikoliv. Stehna sice bolí, ale daleko více bolí ruka oteklá nad zápěstím –
nejsem zvyklý běhat s holemi.
