Vikiho občasník - Morávka Ateliér

Jak říká jeden beskydský tygr "ateliér je úplně nejvíce". Má pravdu a my jsme si to opět potvrdili. Tentokráte např. rajská polévka, ve které skoro stála lžíce, na ní hromada šlehačky a vedle mistička s rýží. V jarním počasí jsme to zkusili novou náročnou diretissimou Malého Lipového potoka.

novinky konValinky - Ježíšek v MŠ

Na Štědrý den  má toho Ježíšek hodně tak si to trochu rozložil a do naší školky přišel o něco dřív.

novinky konValinky - JFO

Bráška je s turisťákem na výpravě a logicky tedy nemůže být na koncertě JFO, na který má předplatné. Poprvé jsem se tak mohla zúčastnit koncertu vážné hudby. Janáčkova filharmonie je fakt skvělá.

    

Vikiho občasník - Zlaté hory

V pátek po škole jsme vyrazili do Zlatých hor na chatu zapůjčenou od místních skautů abychom si s kamarády ze Sedmičky udělali Vánoce. Bohužel se jelo busem a v posledních zatáčkách před výstupní stanicí jsem už nevydržel a obsah žaludku šel ven. Pak už ale bylo vše super. Hráli jsme hry, vyráběli vánoční ozdoby, pekli cukroví, připravovali bramborový salát atd. Pod stromečkem pak každý našel drobné dárečky.

  

novinky konValinky - Po stopách Yettiho 3

Při loňském ročníku jsem od noh dost vymrzla proto letos obouvám hodně teplé sněhule. Jinak jsem ale strategii nezměnila. Je třeba ujít z těch 12 km co nejméně, aby zbylo dost sil na večerní lítání po chodbách Masarykovy chaty. Sněhu je pomálu, takže boby a kluzáky dostávají pěknou sodu a mnohé z nich to zaplatí životem. S chaty Kmínek jdeme tradičně na čelovky, což se mi líbí úplně nejvíce. Termín akce opět dobře zvolen, chata je celá naše. Paní domácí se o nás pěkně stará. Tatínci po místní specialitě Masarykově guláši, husičce a dojezdech po nás ( borůvkové knedle, smažák) nejsou kvůli přežranosti schopni pohybu, za to my děti lítáme jak urvaní z řetězu. Druhý den je to pořád z kopce. Oř zbytky bobů po zbytcích sněhu dobře táhne, takže jsme po poledni zpět na Bílé.

FOTOGALERIE

       

novinky konValinky - Mikuláš

Nevím proč, ale i přesto, že Mikuláš doráží sám a vypadá mile spouští se ve mě nějaký obranný mechanismus a řvu jak tur. Až chvíli po něm klepe na dveře anděl. Zpoždění, jak se dalo očekávat, má čert. Ti přicházejí hned tři. Doufám, že ne proto, že tu pro ně bude hodně práce. Kámoš ze školky Fabi je statečný, básnička ani písnička sice z něho nevypadne, ale neřve. Kulturní část  tedy ty písničky a básničky nakonec obstarávají hříšné maminky, hříchu prostí tatínci a světe drž se taky ti tři čerti. Je to vůbec celé nějak naopak, protože čerti při odchodu náhle lapnou strejdu Dušana, který má dle zápisků Mikuláše čistý list hříchů. Po přetahované ve dveřích se nám daří strejdu zachránit. Ten anděl, ten anděl, kde já už jsem ho jenom viděla ...

 

novinky konValinky - orientační běh

Zkusit se má všechno a tak jdou Veličkovi na to. Před startem se hlasitě i svou spolehlivě fungující zbraní - slzičkami dožaduji startovního čísla, ale místo něj fasuji jen malý čip na prst. Časem zjišťuji, že můj prst resp. ten čip na něm je pro úspěšné absolvování více než 2 km trati s patnácti kontrolami to nejdůležitější. Naše tempo je velmi vlažné, proto se bráška mající rovněž čip cca v polovině osamostatňuje a nechává napospas osudu dvě ženské a ještě k tomu blondýny. S mamkou, ale mýty vyvracíme a bez zaváhání pípáme všech patnáct kontrol.