novinky konValinky - Kabátice

 Před aquošem krátký švih.

 

novinky konValinky - Ropička

 Opět únik z pod smogové pokličky. Sníh stále bída, ale už to v horních pasážích alespoň trošku připomíná zimu.

 

 

Vikiho občasník - OCR 2026

 Mám se na co těšit 👊

 

Vikiho občasník - Štramberk

 Procházka Štramberkem před Štedrým dnem opět nezklamala. Nikde nikdo, betlémy za okny obchůdků a chaloupek a příjemná atmosféra v Hrstkově chatě pod Trúbou. 

 

novinky konValinky - Kotař

 Že půjdu čtyři dny před Štědrým den po horách v tričku bych nevěřila. V Ově hnus a zima, na kopci sluníčko a teplo ... už x dní trvající inverze. Kotař si znovu dáváme do seznamu cílů. Po tom co zdejší gastro bylo nepoživatelné to vzal do rukou nový majitel, který to dělá srdcem. Můžeme jen potvrdit, že se mu to daří. 

   

novinky konValinky - po stopách Yetiho

Letos na Yetiho opět vyráží dvě skupiny. První, pro pořádek ji označne jako skupinu A, jde už v pátek na čelovky na Lysou.

Ráno po snídani vyráží na celkem náročnou 25 km túrku přes Visaláje, Bílý kříž, Burkův vrch a Velký polom na Kamennou chatu, kde je sraz se skupinou B.

Skupina B postupuje jako obvykle. Vlakem do Mostů a busem na konečnou v Horní Lomné. V Lomné koulovačka se zbytky sněhu. Ještě před týdnem ho bylo všude plno, obleva vše změnila. Na Yetiho bez bobů, ale nelze i přesto, že 90% putování jen překážejí, než aby plnili svou funkci. Každý bílý flek je využit a mnohdy to hrneme i po zeleném. Trochu svezení je jen z Velkého Polomu. Večer obvyklý program, puboši na mobilech zahrabaní v pokoji, předpuboši řádící ve srubu, "popuboši" řádící v hospodě.

Druhý den ještě cestou koulovačka na Skalce a vlakem z Mostů domů.  

FOTOGALERIE 

 

     

novinky konValinky - Jeseníky - Šerák, Švýcárna

 Kamarádka Johi nějak zlenivěla, takže jedu sama jako nejmladší člen výpravy. Jinak obyklí spolupachatelé Škračkos a Juřínkos pochopitelně bez už plnoletých holek Kačky a Laury.

Z Bělé p. P. nejdeme přímo na Šerák, ale přes Rudohorku a vodopády jež jsou kousek nad ní. Je to překrásné místo, kde se díky bohu nedá dojet autem a nevede tudy ani turistická značka, čili žádná Bílá Opava. Otužilci strejda Péťa a samozřejmě naše mamka si příležitost vyčachat se nemůžou nechat ujít. Jsou to šílenci, vždyť v té ledové vodě nejde ani udržet ruka. Cestou nás čeká ještě jedna událost. Na překrásném vrcholu Šumný dáváme do hrobečku našeho zesnulého Bedříška a bulíme u toho jak želvy. Na chatě spíme v půdních prostorách ...fajné.

Druhý den jdeme klasiku hřebenovkou po červené, mamka se zacházkou na romantický skalní útvar Vozka. Cestou jak už to v Jeseníkách bývá chvíli sluníčko, chvíli studený vítr že mrznem, chvíli deštík, chvíli výhledy, chvíli hustá mlha. Na oběd zastavujeme na ČH sedle. Závěr po lávkách rašeliniště u Jezerníku v lehké mlze to je to pravé Yesenické. Už za šera přicházíme ke Švýcárně a naposledy vidíme Praděd, který se záhy halí do černého mraku. Renátka a její tým se o nás starají báječně.

Ráno je venku hnusně, že by psa nevyhnal, ale my musíme. Dolů přes Ovčárnu horní stezkou Bílé Opavy do cukrárny v Karlové Studánce.

Cestou domů zase zajížďka přes Přáslavice, odkud si vezeme další přírustek, Bedříška. To, aby Ludvíčkovi nebylo smutno 🐢🐢.

FOTOGALERIE