Markét: pokoření Beskydské sedmičky alias beskydské K-2, byl pro mne neskutečný zážitek. Spolu s Evou Skořepovou jsme si závod užily a po celou dobu jsme neztrácely dobrou náladu až na jeden okamžik, ale o tom až později.
Trasa byla vedena přes vrcholy Velký Javorník, Radhošť, Pustevny, Čertův Mlýn, Smrk, Lysá Hora, Travný, Ropice, Velký Javorový, Malý Javorový. Měřila cca 88km s převýšením více jak 5000m stejně jako výstup na K-2.
Přípravu jsme rozhodně nepodcenily, alespoň tu teoretickou :-)) Například podrobný seznam všech věcí, které nám prokáží službu po celou délku trati, jsme vypracovávaly cca 2 týdny, ale vyplatilo se to...nic jsme nezapomněly :-)) Co se týče praktické přípravy, tak jsme společně absolvovaly 1 trénink a to výšlap Ostravice-Smrk-Lysá-Ostravice, jinak byla příprava individuální. Eva vyšlapala během prázdnin pár velehor (mj. Mont Blanc) a ferrat a já mezi triatlony a pobíháním po lese a za Viktorkem, jsem toho sice moc nestihla, ale věřily jsme si, že do cíle dojdeme. Trasa pro kategorii SPORT, do které jsme se přihlásily, byla o cca 4 km delší než trasa HOBBY (z Ropice se scházelo do Řeky a poté opět vzhůru na Velký Javorový).
Náš plán zní jasně, projít trasu SPORT pod 24hodin.
Start ve Frenštátě pod R. má úžasnou atmosféru a ani mě nepřekvapuje, kolik kamarádů či známých se této akce účastní.
Ve 21:00 za doprovodu Karla Loprajze a jeho speciálu se vydáváme svižným pochodem přes město a ostrý start se koná pro nás po cca 15 minutách, kdy procházíme přes koberec, který snímá čipy. Ze začátku se necháváme strhnout davem, zdejší atmosférou, povzbuzujícími fanoušky, ohňostrojem, hudbou a na Javorník doslova letíme.
Na Radhošť už volíme naše standartní tempo, ale ani to nepomáhá a naše těla se začínají ptát: „A spát půjdeme kdy?“ Na to jim odpovídáme pár kofeinovými tabletami a je pokoj ;-)Při sestupu do Ráztoky potkáváme pár borců, kterým závod skončil a za pomoci horské služby jsou sneseni-svezeni dolů, některým holt kotníky nevydržely :-(
Na Ráztoce nás čeká první občerstvovačka a obavy z jejího přeplnění se bohužel naplňují. Když vidíme ty fronty, tak na nás jdou mdloby. Eva na chvíli odbíhá a za chvíli se vrací s vítězným úsměvem, banány, ionťáky a vodou. Dlouho se nezdržujeme a provádíme jen standartní péči o tělo, které se opakuje na každé občerstvovačce tzn. najíst, napít, namazat nohy vazelínou a doplnit do camel bagu vodu a jde se dál.
Další vrcholy na Pustevnách a Čertově Mlýně jdou hladce, až sestup na Čeladnou po neskutečně táhnoucí se asfaltce naše nohy poznamenává. Konečně ale vypínáme čelovky a je nám jen líto, že východ slunce nezažijeme někde na kopečku.
Cestou na Smrk potkáváme lidičky, kteří své tempo očividně přepálily - zvrací, spí podél trasy.
Z Ostravice vycházíme v 10:30 a je nám jasné, že limit být na Ropici do 19:00, který musíme splnit pro trasu SPORT, začíná být pro nás tak tak. Nedá se nic dělat, do 12:30 musíme být na Lysé a žádné dlouhé zdržovačky. Jdeme do toho, motivace je silná a my šlapem a předcházíme kde koho. Úkol splněn, rychle se dáváme do kupy a sestupujeme dolů do Krásné. Když už scházíme poslední sešup setkáváme se s človíčkem, který je naprostou, ale opravdu naprostou kopií Švejka a to nejen podobou, ale také mluveným projevem. Zrovna s Evikem vedeme debatu o takové zajímavosti, proč většinu závodníků trápí zrovna pravé koleno, jež mají ovázané pružným obinadlem. Obinadlo je mj. součástí povinné výbavy B7 a na to Švejk: “Tak to je to pružné obinadlo? A já si vzal takovýto šedý z pryže.“ A my na to: „To jako myslíš škrtidlo? No nějací hadi tu můžou být, to je pravda, ale pružné obinadlo by se Ti v téhle akci hodilo asi více :-))“
Před námi je snad jediný kopec, který ani jedna z nás nezná....Travný. Ještě volám Šelovi, jak se na něj jde a ten mi odpovídá, že to byl jeden z nejkrásnějších a nejpohodovějších vrcholů z minulé B7, ale to nevíme, že minulý rok na něj šli sice také z Krásné, ale jinou trasou. „Ten Aleš snad musí být vyznavačem sado-maso“ nechápeme, když stoupáme do brutálního kopce. A to ještě netušíme, kolik falešných vrcholů tenhle zatracený kopec má. Snad 5x se nám stává, že už vidíme vrchol a za chvíli následuje zklamání, páč tenhle horizontální kopec je prostě prevít.
Při sestupu z Travného na Morávku si stále věříme, že limit dáme. Na jednom malebném paloučku potkáváme 2 borce mající zrovna pauzu. Podle oranžového náramku si je zařazujeme do kategorie SPORT a ptáme se jich, zdali mají také ještě touhu dorazit na Ropici do 19:00 a jít tak celou trasu SPORT. Jeden z borců na to: „ Asi neee...“ pak si potáhne z jointu a s úsměvem dodá: „...anebo jo?“ :-)
Nakonec je pro nás sestup příliš namáhavý, tempo se zpomaluje a my přecházíme na plán „B“ - trasa HOBBY pod 24hodin.
Při výstupu na Ropici cítím obrovskou únavu, ale stále jdu robotím tempem, Eva v tuto chvíli spíše letí – Red bull ji dává křííídla :-))
Na Ropici přicházíme asi v 19:30 a tady nastává okamžik, kdy dobrá nálada končí. Organizátor jménem Ficek na nás a další kolegy z kategorie SPORT huláká, že nás diskvalifikuje, protože jsme nestihli limit do 19:00. Já na to: „To si děláš srandu, že 5 km před cílem, nás diskvalifikuješ, přečti si pravidla! Máme možnost přejít na trasu HOBBY, je to tam přece napsané!“ „Jste arogantní a právě proto vás diskvalifikuji!“ Sedám si na lavičku a řinou se mi slzy z očí, takhle to přece nemůže skončit, jsme na trase více jak 22 hodin, ušly jsme 80km v těžkém terénu a teď nás nějaký trotl diskvalifikuje, protože si nepřečetl pravidla? Nakonec se nám ho podaří přesvědčit, aby zavolal hlavnímu organizátorovi Liborovi Uhrovi a ujasnil si tuhle situaci s ním. Libor dává samozřejmě za pravdu nám, naše karty jsou označeny a my můžeme pokračovat. Ten člověk mě natolik vytáčí, že je únava tatam a do cíle docházíme se svěžím úsměvem :-)
Eva byla dost dobrý parťák a skvěle jsme si závod užily :-) Díky všem za podporu, především taťkovi od Evika, Marovi, našim rodinám, kamarádům, ale i lidičkám na občerstvovačkách či kontrolách....teda kromě pana Ficka :-))
Závod jsme dokončily za 23hodin 35minut a celkově jsme došly jako 387. tým z 678, které došly do cíle. 876 týmů z celkových 1195 dorazilo na Lysou Horu.
PS: Tak teď koukám na výsledkovou listinu a nestačím se divit, jako bonus nám bylo přečteno 9 hodin a to z důvodu, aby ti co byli v kategorii SPORT a šli trasu HOBBY byli odděleni od těch, co zvládli celou trať. Jsem ale v klidu, těch 9 hodin přičetli i Katce Neumannové. Každopádně bych to řešila asi jinak a označila tyto „přeběhlíky“ i jinak než jen přičtením penalizace. To snad musel vymyslet Ficek :-))
