neděle 30. března 2014
sobota 29. března 2014
Vikiho občasník - kolaudace
V sobotu odpoledne kvapem opouštím slibně se
rozjíždějící párty na Skalce, která se každoročně
koná po běhu a pochodu Jana Ámose, aby
mi neunikl kolaudační večírek v našem novém bytě. Kromě šviháka lázeňského
Mátyho se účastní všichni tzn. i se mnou 7ks. Po příchodu domů je už párty vlak
pěkně rozjetý. Vše je vzhůru nohama. Hodně často jsou vzhůru nohama i panáčky s pálenkou
od našich tatínků. Evelínka zůstává na noc, aby s námi mohla jít v neděli
do divadla.
Představení v Divadle loutek je jako vždy skvělé. Ale co to? Taťka dnes nevyužil osobního volna k pobíhání
po Beskydech? ;-)
neděle 16. března 2014
Vikiho občasník - pařba na Čeladné
Nabídka pobytu ve vyšperkované chaloupce tety Míši v krásné přírodě se neodmítá. Radegast
to naposledy zkouší se zimou, takže je celkem kosa, sem tam prší, výše sněží, a když si zkouším opéct buřta jsem docela velkými
kroupami zahnán do chaty. V chatě je u hořícího
krbu báječně. Buřt opečený na pánvi
chutná skvěle. S pražandou Apolenkou
paříme a do všeho nám kafrá Hugo. Je to ale ještě prcek. Navíc na něj
něco leze, tak mu to tolerujeme a držíme nervy na uzdě.
sobota 8. března 2014
Vikiho občasník - hospoda u Veličků
Dnes odpoledne bude u nás konat rodinná sešlost. Jsem
s taťkou vyslán na vzduch, abychom se mamce nepletli do gruntování a chystání. Kurňa mám
už skoro pět, na Lysé už jsem byl
několikrát, ale v nejznámější
beskydské hospodě U Veličků ještě
né. Času je málo proto bereme kolo. Od Rajské boudy to je pár set
metrů pohoda, pak se asfalt hodně zvedá
a stejně jako tepová frekvence mého
tlačiče. Od Korýtka už musím kvůli
velkým šutrům pěšo. V hospodě máme v plánu něco pojíst vypít a při
placení se pokusit uplatnit slevu na příjmení.
Plán ale bere za své, protože převrhávám sklenici z džusem. Má blesková hláška „a máme tu problém pánové“ , kterou jsem si
vypůjčil od Pražáka Edy z právě běžícího večerníčku Krysáci způsobuje, že se Taťka při
vytírání stolu a země ubrusem
chichotá, místo aby byl na mě naštvaný.
Nazlobená není ani obsluhující paní Veličková, nicméně o
našem příjmení radši mlčíme. Od Veličků
stoupáme pod Albínovo náměstí, odkud je
to k zpět k Rajdě parádní sjezd.
Nakonec tradiční relax v bazénu a vířivce ve Frýdlantě a
hurá na oslavu.
sobota 1. března 2014
Vikiho občasník - na Pustevnách s Evelínkou
Ve dvou se to lépe táhne, takže jsem rád, že jsme si na
dnešní výlet vypůjčili Evelínku. Trochu
obavy mám z toho, že nám skřítci přichystají pouze jeden poklad. Nic neponecháváme náhodě a hned kousek za
vyhlídkou se dáváme do opravy zimou rozbitých mužíků. Je mi jasné, že skřítci
v čele se samotným Radegastem to vidí, neb vidí vše, co se
v Beskydech šustne. Přicházíme k Radegastovi,
u něhož stojí dva osamělí kamení mužíci.
Je to jasné znamení , že poklad je pro oba, a taky že jo.
Bohužel na sílu
ohně jsou skřítci i Radegast krátcí a
tak aniž to tušíme vidíme naposledy
originální chaloupku Libušín
z dílny D.Jurkoviče :-(
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)