Vikiho občasník - komiks

Jeden z úkolů Hořcovy výzvy je nakreslit na jednu stránku komiks související s oddílem a zaslat jej do redakce. Popisuji tedy naši cestu do Zlatých hor, kdy jsme nejprve v narvaném busu seděli na schodech a pak v jedné z posledních zatáček ...

novinky konValinky - zase Dobroslavice

Po kolikáte už letos Dobrošky. No to je jedno. Panika slábne. Už nám přes okýnko dají najíst a tak si na oslavu dáváme hranolky a pizzu ač běžně tuhle stravu moc často nevyhledáváme. Viki plní Hořcovu výzvu a potřebuje udělat čtverec metr krát metr,  do kterého se bude trefovat. Mám přesně metr tzn jsem ideální etalon - viz poslední obr.

novinky konValinky - Hrabyň

Z Hrabyně lesem nelesem na Zátiší. Maminka s Vikim jsou díky silnému studenému větru promrzlí, proto mizí o několik tramvají dřív. Já jdu s taťkou ještě na jedno na Vaňkáč.

Vikiho občasník - Skřípov

Letos poprvé na chaloupce. Díky koronapanice je bus zdarma.

 Na programu je let vlastnoručně vyrobené rakety ke hvězdám. No ke hvězdám úplně ne, ale měla by prý letět 30m. Nakonec letí jen 3m ( viz video). Asi špatný poměr paliva - sody a octa.

Dále je třeba splnit další úkol Hořcovy výzvy Setonův běh. Nejprve se vezme krabička, do které se udělá dírka, aby do ní akorát pasovaly nějaké drobné předměty v našem případě kostky lega. Pak se dá 3,6m od krabičky první kostička a každých 1,8m další atd. celkem devět kousků. Úkolem je v jedné minutě všechny postupně sesbírat. Tento styl člunkového běhu je fyzicky velmi náročný. Plným nasazením to těsně stíhám, stejně jako taťka. Valince se sice časový limit dodržet nedaří, ale zato to dává 4x.   

novinky konValinky - stromolezení

Lezu často, lezu ráda.

novinky konValinky - houpu se sama

Zase jsme v oblíbených Dobroslavicích a já konečně zkusila to co mi taťka furt dokola říká, " ááá nožičky dopředu a nožičky dozadu" . Fakt to funguje. Jelikož jsem houpací typ, můj dvorní houpač bude mít nyní spoustu volného času. Nevypadá, že by mu to vadilo. 

Vikiho občasník - Bukový chodník

Po dvou týdnech jsme zase v Hradci n. M. Prozkoumáváme Bukový chodník vedoucí nad řekou Moravicí. Cestou plním další úkol Hořcovy výzvy, během výletu se dotknout 300 ks turistických značek. Z chodníku a vyhlídky Belaria jsou moc hezké výhledy do údolí řeky a na okolní kopce. Mamka nás v závěru opět opouští, aby dojela na kole domů a přichází tím o krásný "koncert" mé milované sestřičky po tom co si neplánovaně dává koupel v ledové řece. Říkat "Valinko klouže to spadneš tam" je holt jako by hrách na stěnu házel ;-)

novinky konValinky - Myslivna

Porubský les alias Myslivna je jen 2 km od domu a tak není divu, že jsem tam furt. Tráva, kytičky, stromy, potok co více si přát. Máme tu taky vlastní kešku nazvanou "Porubský les" dobře schovanou v ... ale to vlastně nemůžu říct kde ( souřadnice s nápovědou jsou na geocaching.com ). S vrstevníky bývám jen ve školce jinak spíše trávím čas se staršíma např. bráškou a jeho kamarády, no a od nich se samozřejmě učím různé věci jako je např. vidět na videu níže.

Samotnou výletní restauraci Myslivnu máme taky moc rádi. Naštěstí ji nekoupil žádný investor, aby ji předělal ve stylu Skalka a tak tu moc nepotkáte vystajlováné značkové dětičky a jejich " krásné" rodiče shopingáče. Zaprvé by své SUV museli zaparkovat několik set metrů odsud ( a tím pádem by ho nikdo z přítomných neviděl) no a pak ty atrakce - barevné pneumatiky v zemi, vrzající houpačka, polorozpadlý domeček,  prolézačky - stromy, neupravený trávník, prostě fuj ;-)

V době té "hrozné" pandemie trávím v podstatě veškerý čas se svým ošetřovatelem od něhož taky sem tam něco pochytím.

Sice to moc nechápu, ale rodiče celkem hodně pobavilo když jsem vyřkla "Lučičky ši myju když pšijdu z venku, pšed jídlem a když se jdu vychcat". Nevím proč se tak smějí tomu, že to s hygienou myslím vážně a ještě dodávají "no to teda bude až tohle řekne ve školce".