Nápad předsedy třídy, se kterým mimochodem sdílím lavici, založit na Prigu šachový kroužek mě okamžitě oslovil a ihned jsme začali konat. Přesvědčit zástupce ředitele nedalo žádnou práci, neb byl také nadšen. Ujal jsem se návrhu loga, vytiskli jsme náborové letáčky, pořídili se šachy a každé druhé pondělí po škole se scházíme.
Původní plán byly běžky kolem Travného. Po více než 2 km chůze po vyhrnuté cestě s vidinou, že už ta stopa musí začít, hatí náš optimismus vracející se zklamaní běžkaři. Je to prý prohrnuté komplet. Tak zpět, běžky do auta, krátký přesun a rychlý švih krásným ledovým královstvím bez lidí na Kotař. Po chabém kotařském gastru seběh dolů a dom.
Přes noc spadla velká sněhová nadílka, což je (pokud tedy člověk neběží jako první) velké ulehčení pro orientaci, protože ke kontrolám jsou vyšlapány cestičky. Závod je navíc v domácím prostředí čili kufrování je v podstatě nemožné. V pořadí jsem tak dost vysoko a porážím pár těch, na které normálně nemám nárok.
Volba prezidenta mě od počátku kampaně hodně zajímala, třebaže jsem ještě nevolič .
Sleduji preference, zjišťuji si údaje o kandidátech a vybírám si svého favorita. Samozřejmě chci vědět koho budou volit rodiče. Taťka hned zfleku pálí, že mu je sympatická ta baba páč Slováci mají taky sympatickou babu. Vůbec mu nevadí, že ani neví jak se ta baba jmenuje, jen ví, že byla rektorkou univerzity. Říkám mu svého favorita a on "cože gumu". Guma je voják z povolání a tehdy jak byl taťka na vojně ( cca před 25 lety ) to prý byly většinou hrozné paka. Na druhou stranu jsem ujištěn, že pokud postoupí guma do druhého kola proti Burešovi, tak je to jasná volba. S tím se ale nespokojuji a řekl jsem si, že si svého kandidáta prosadím už v prvním kole a zbořím mýty o gumách zakořeněné v taťkově hlavě. Moc práce to nakonec nedalo. Stačí jedna 10 km procházka. Přednáším taťkovi životopisy obou kandidátů a nestrané argumenty proč se hodí či nehodí na hrad. V Radegastovně, kde procházka končí je stvrzeno, že bude volit generála už v prvním kole. Mamku přesvědčovat ani nemusím. Prý dá na mě, protože kdo tomu u nás doma více rozumí, no a image charizmatické holywoodské star dělá jistě taky své.
První kolo dopadá dle prognóz, akorát mě zaráží kolik procent získává Bureš. To nechápu, vždyť stačí , aby promluvil a musím mít jasno. Ke generálovi se přidávají v prvním kole poražení kadidáti Nerudová ( to je ta baba co chtěl voli taťka ) a Fischer, což je od nich úžasné a v součtu mi to dává jasnou výhru. Taťka je zdrženlivější a furt mi říká "Viki nezapomeň, že velká část národa jsou tupci" ale i spousta netupců bude Bureše volit, třeba proto, že nemají rádi Fialu, že jim ho je líto jak do něj všichni šijou apod. No a taky je spousta těch, kteří věří hnusné Burešově propagandě, že když bude generál na hradě půjdeme do války.
Sleduji veškeré TV debaty a o vítěztví mého favorita nemám pochyb. V kampaňi je ale kromě špíny taky spousta legrace, zejména na sociálních sítích. Lidová tvořivost nezná mezí a není dne, kdy by k nám nedorazila nějaká vtipná pecka. Flanelku sundávám jen do sprchy a na spaní . Když na FB zjistíme, že bude generál na Masarykáči tak spolu s kámošem Domčou a taťky jdeme do akce. Na náměstí je osm tisíc lidí na pódiu N. Lichý, T. Etzler, V. Polák atd., neúspěšní kandidáti a nyní podporovatelé Nerudová s Fisherem no a nakonec samozřejmě generál. Všichni něco řeknou, má to hlavu a patu, žádné lži, žádný populismus. Atmosféra je úžasná, až běhá mráz po zádech - "flanelová revoluce !!!"
21.1. ve 14 hod je druhé kolo u konce a začíná volební studio ČT, kde skáčou průběžné výsledky již sečtených okrsků. Kam se hrabe MS ve fotbale, tohle je panečku "sportovní" přenos. A úplně nejlepší je, že je to přenos s vítězným koncem.
Vím chleba teď levnější nebude, ale snad je to první krok k postupnému odbourání blbé nálady ve společnosti. Čas ukáže jak si generál - prezident povede.
Jo a na závěr vzkaz z hradu pro nového prezidenta : "Klíče máš pod rohožkou kundo" Miloš 😆
příprava na demonstraci - homemade odznáček lvík Pavlík
ostrá kampaň doma na dveřích wc
Na další závod běžeckého poháru jsem naverbovala mé nej kamarádky Káju a Johanku. Tentokrát jsem po staru nevypálila jako smylů zbavená. Běžela jsem rovnoměrné tempo a postupně předbíhala jednu soupeřku za druhou až do bramborového cíle. Johanka udělala to co já v prvním závodě t. j. totální přepal a v cílové rovince zpomalování a přechod do chůze. Vysmátá Kája to tak nehrotila a spokojeně si cupitala to svoje. Konečné pořadí ale není důležité. Důležité je, že se nám to líbilo a bylo veselo.
