sobota 30. října 2021

novinky konValinky - Bačkárka

 

Bráška už na Bačkárce párkrát byl, pro mě je to premiéra.

Cestou zastavujeme na Bumbálce a dáváme krátký švih na oběd na chatu Sukenická. Poté si zde půjčujeme klíče od stejnojmenné rozhledny a na chvíli se stáváme jejími majiteli.

Na Bačkárce je všechno Bač. Mi se ze všeho nejvíce líbí Bačkolotoč, který je díky umístění ve svahu chvíli tak vysoko, že se cítím jako pták. Vzhledem k prodělanému zánětu ucha musíme vynechat venkovní Bačkáď. Na celé chatě je kromě nás jen jedna rodinka a jeden páreček čili klídek a pohodička. 

Druhý den jdeme na Velký Javorník a hřebenovkou na Stracenec. Počasí je naprosto fantastické stejně jako výhledy.

Poslední den cestou na Mezivodí vysazujeme Vikiho s Mamkou, aby si dali výlet přes Kozí hřbety. S taťkou pokračujeme do slíbeného dětského parku na Bílé. Nejvíce se mi líbí lanáček s lanovkou, tubing, lodičky a trampoška se sedákem a gumami. 

FOTOGALERIE  











 


 

sobota 23. října 2021

Vikiho občasník - OB Bažantnice

 

V Černém lese u Šilheřovic pořádá SKOB Ostrava jehož jsme členové závod. Je tedy třeba přiložit ruku k dílu. Pomáháme se stavbou stanů v zázemí závodu, stavíme startovní koridor a u startu pak během závodu pomáháme s přidělováním map. Jdu si i zazávodit. Nelezeno vše, ale celkem hodně nabíhám navíc, protože jdu na jistotu. Taťka si to na závěr dává mimosoutěžně taky. Blondýny tentokrát chybí, protože ta menší z nich musí být se zánětem v oušku doma.








    

neděle 17. října 2021

novinky konValinky - OB Skalka

 

Po delší odmlce jdeme zase hledat lampiónky. Auto necháváme u nádraží v Kunčicích p.O. odkud se vydáváme na start závodu. Nejlepší závoďák je brácha. Taťka se ho ptá "nechceš si zopakovat OB značky?", odpověď "né" , otázka "nechceš se kouknout do tur. mapy jak to vypadá tam kde bude závod", odpověď "né". No a být  to na něm tak se ani nepřevlíká z hrubých hader a pohorek ;-) V závodě se nám všem daří. Nikdo nejsme disk. tzn. všechny lampióny nalezeny. Naše blond duo není poslední, což je historický úspěch. A bráška? Vzhledem k jeho přístupu je s podivem, že v jeho kategorii končí mezi hochy co to trénují z dvanácti startujících na 7. místě. O trochu zodpovědnějším přístupu, ale nechce ani slyšet, je to holt takový OB punker :-) 









    

neděle 10. října 2021

Vikiho občasník - se Sedmičkou v Práglu

 

Pro milovníka historie je výprava do Prahy vždy top akce. Poprvé a naposled jsem v ní byl s taťkou před šesti lety a od té doby furt jen slibují hory doly a taky že jo, jezdíme jen na hory a doly ;-). 

 Procházíme Staré město, Karlův most, Petřín, Vyšehrad atd., jen v sobotu máme nachozeno přes 20 km. Navštěvujeme  Vodárenské muzeum vč. podzemí  ovšem jasným vrcholem je pro mě návštěva Národního muzea. Tady určitě musím vzít mamku s taťkou. 

FOTOGALERIE













Bike po Beskydech aneb chlapi sobě

 

Opět po roce opouštíme rodiny abychom se trochu projeli po Beskydech. Vlakem přesun do Kunčic p. O. Hned v prvním dlouhém stoupání na Pustevny je vidět, kdo na kole během roku seděl více a kdo méně. První občerstvovačka je na chatě Mír, kde Mára po páteční bujaré oslavě kolegovy padesátky zahání sušáka hned třemi kousky. Pádáme do D.Bečvy odkud začíná další předlouhé stoupání na Tanečnici. S dvěma kousky, kteří jezdili méně nebo si spíše měně věří se loučíme a v long verzi pokračujeme ve třech. Z Tanečnice hřebenovkou plnou bahna na Cáb a dále dlouhým sjezdem na hřiště do Huslenek, kde máme navštívit fotbalový zápas s hlavní hvězdou Palem, naším běžeckým kámošem a čerstvým taťkou. V Huslenkách zjišťujeme, že Huslenčan Palo hraje za Halenkov  tak to hrneme pekelným časovkářským tempem tam. Po našem příjezdu už zápas běží. Najednou k nám přichází funkcionář klubu s flašou slivky, že prý dostal instrukce. Tož do obou noh připíjíme na malého Valacha a musíme dál. Další dlouhé stoupání do Papájského sedla už celkem bolí. Ještě více pak bolí poslední významné 5 km stoupání z Lazů pod Makytou na Kohútku a to hlavně proto, že se starý blb nechává strhnout Márovým závoděním a nástup střídá nástup. Hřebenovka přes Malý Javorník, Stracenec na Kasárna je v záři zapadajícího sluníčka romantika, no pro Rudu mrcasícího se s defektem zas až taková ne. Po téměř 100 km a  2800 nastoupaných metrech (pozn. započtena i cesta na nádr. vč. Hulváckého kopce) jsme na Bačkárce. Tělo potřebuje doplnit kalorie, čehož se vůbec nebojíme a doplňujeme - svíčková, Bernard, Pizza, Bernard, oříšky, Bernard, tyčinky, Bernard, Demanovka, Bernard, Demanovka atd. Venkovní koupací sud s vodou 38°C více než cokoliv jiného spíš prohlubuje únavu, ale je v něm sranda, tak co. Sobotu zahajujeme "zpěvem" za kytarového doprovodu chataře Jury.  

Ráno je v hlavě, zřejmě po předávkování jinak léčivé Demanovky, jako v úle, ale před námi už je jen jedna horská prémie první kategorie na Třeštík. Akci oficiálně zakončujeme v kavárně na Čeladné, ale definitivně až na odpoledním pivku na porubské myslivně.

FOTOGALERIE











          

sobota 9. října 2021

novinky konValinky - obora Sovinec

 Kluci nám odjeli tak jedu s maminkou do ZOO. No ono to klasické ZOO není, ale říkám tak tomu. Slona tu sice potkat nelze, ale to vůbec neva, protože příroda nabízí spoustu jiných zajímavých věcí. Potkat tu člověka je taky kumšt, prostě oáza klidu, kde se budeme rádi vracet.







     

sobota 2. října 2021

novinky konValinky - Helfštýn

 

Po tom co se taťka vyblbnul na závodě, prohlídce nádherně zrekonstruovaného hradu a gulášku v hradní restauraci je na řadě nejprve rozehřívačka v nedalekém lanáčku a na závěr pak parádní lezení na plotnách v podhradí. 

 














Excalibur race Helfštýn

 Loni jsem byl z této akce nadšen tak jsem na startu i letos. Před startem mám sice kvůli bolavému krku hlas jak král dabingu M. Moravec a celkově jsem nějaký nesvůj, ale je krásně a rodině jsem slíbil, že je vyvezu, čímž storno nepřipadá v úvahu.

 Závod je opět na skvělé úrovni. Bomba překážky, místy těžký terén, místy běhavé, brodění Bečvy, plavčo v rybníku bahňáku. Překážky všechny dávám, dokonce i oštěp se zapichuje tzn. žádný trest. Jediný problém nastává cca km před cílem, kdy si v kamenitém nepřehledném terénu otáčím kotník. Chvíli poskakuji po jedné, ale pak to rozbíhám. Hodinky mi letos ukazují 12km/430m. Druhý den mám místo kotníku pěknou bambuli. Zato rýmečka a bolest v krku je pryč. Že by to bylo tím plavčem v ledové vodě a pozávodním šestipivem?

VÝSLEDKY