pátek 4. února 2011

Vikiho občasník - moje Růžena

Růžena je medvěd, Růžena je originál, Růžena je můj úplně nejlepší kamarád.



Trávíme spolu prakticky veškerý čas. Odcestovat někde bez ní to se prostě nesmí stát. Mamka by mohla vyprávět, jak se musela autem vracet domů z Raduně jen kvůli zapomenuté Růženě. Provést očistu jejího mnohdy ušmudlaného těla je taky problém. Jakmile jsem viděl, jak to s ní v pračce háže, oplakal jsem to tak, že musel být prací program po pár minutách přerušen. Zmoklou Růženu jsme pak s mamkou vysušovali fénem. Vůbec nejradši mám naše intimní chvilky, když si večer znavení zalezeme do postele. Růžena vydávající lehké štěrkavé zvuky mě šimrá packami po obličeji a společně usínáme.

Abychom předešli podobným nepříjemnostem jako je zapomenutí Růženy doma vymyslela mamka vychytralý plán, totiž sehnat jí jednoho či dva dvojníky a dát je na místa, kde často býváme (auto, chalupa). Ale narazila. Prošla hračkářství, supermarkety, internet a nikde nic. Jediné co o ní zatím víme je, že se narodila na Srí Lance. Pokud někdo někde narazíte na její sourozence dejte prosím vědět.