Rábl je naše srdcovka. Letos nám to vyšlo až v hlubokém podzimu.
Cestou aqua v Bruntále, kde jsme téměř celou dobu ve venkovním bazénu s divokou vodou. Po příjezdu na chatu bereme nádobíčko a rychle než udeří tma a sněžení do šutru. Lezení ve studeném vichru, se zmrzlými necitlivými prsty po studené skále není žádný velký požitek, no ale když už jsme si ten vercajk přivezli tak co no. Jakmile za tmy přicházíme do chalupy začíná sněžit.
Ráno je bílo. Jde se na výlet přes Bílé a Černé kameny a Vinnou horu. Odpoledne bordění po chalupě, hry, puzzle atd. a večer stezka odvahy. Máme najít hlavu chlapíka co furt jen žral, všude jezdil autem, nehýbal se a nakonec prasknul. Do hlubokého lesa jdu sama s Elenkou, hlava visí na stromě, spouštíme ji a místo mozku nacházíme dobroty.
V sobotu už jen krátký výlet na zříceninu Rabštejn s vyhlídkou. Cestou domu samozřejmě opět bruntálský aquoš.
